DEMOKRATICKÝ PROUD

DEMOKRATICKÝ PROUD
– řadívá se do něj občas i Karel Čapek

Eduard Bass (1888 – 1946)
Vlastním jménem Eduard Schmidt. Vystudoval reálku, pobýval v Německu a Švýcarsku, kde poznal kabarety světové úrovně, po mnoho let působil jako šéfredaktor Lidových novin, od roku 1910 se stal profesionálním kabaretním umělcem – vystupoval ve skupině Červená sedma, kterou vedl Jiří Červený a kterou pozvedl zejména Bass svými vystoupeními a písňovými texty na světovou úroveň.
Napsal román pro mládež z fotbalového prostředí Klapzubova jedenáctka (1922).
Za okupace napsal románovou kroniku, která českému národu dodávala sebevědomí, Cirkus Humberto (1941), jíž oslavil českého člověka a jeho píli, tvůrčí schopnosti, solidaritu a podnikavost ve světě. Ústřední postavou je pan Karas a jeho syn Vašek, kteří pracují v Hamburku v cirkusu Humberto. Vašek je velice úspěšný, stane se krasojezdcem a krotitelem, poté co si vezme ředitelovu dceru Helenku, ředitelem celého cirkusu. Z počátku se mu daří dobře, ale za hospodářské krize je nucen cirkus prodat. Později se stane ředitelem pražského varieté, které pozvedne na vysokou úroveň, mrzí ho jen to, že jeho syn nejeví zájem o cirkus, zato však podporuje svoji vnučku, která nastoupila úspěšnou dráhu tanečnice.
Dílo je psáno živým jazykem s množstvím slangových výrazů.
Ze stejného prostředí námětově čerpají povídky Lidé z maringotek (1942)

Karel Poláček (1892 – 1944)
Spisovatel židovského původu. Jeho otec byl obchodníkem v Rychnově nad Kněžnou, Poláček působil jako úředník, publikovat začal roku 1920. Náležel k liberálně demokratickému okruhu autorů kolem Lidových novin (přátelil se s Josefem a Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou). Do novin psal mimo jiné sloupky a soudničky. Za války musel z novin z rasových důvodů odejít, nesměl publikovat (román Hostinec u Kamenného stolu vyšel r. 1941 pod jménem V. Rady). V roce 1943 se přihlásil do transportu do Terezína, protože do něho byla povolána jeho družka, v tomto koncentračním táboře také pravděpodobně zahynul. Měl rád fotbal, mariáš a sbíral anekdoty.
Tématem jeho děl jsou životní osudy „malých„ lidí na periferii velkoměsta nebo na maloměstě, drobných úředníků a živnostníků s jejich denními trampotami a vášněmi (fotbal, karty, hospoda), které zobrazoval se satirickým nebo laskavým humorem, zaměřoval se zejména na zesměšňování jejich stereotypů, gest a frázovité nepřirozené mluvy. Své hrdiny nahlíží s odstupem. Komiku svých próz doplňoval vlastními ilustracemi.
Jeho prvotina Povídky pana Kočkodana (1922) karikují zejména maloměstské úředníky, jejich záliby a nedostatky.
Mariáš a jiné živnosti (1924) je souborem povídek zesměšňujícím maloměšťáky.