Marie Majerová (1882 – 1967)

– Havířská balada
– hl. postava: Rudolf Hudec, který pod pseudonymem Jan Zvonař opouští Čechy a odchází za prací do Německa. Prožívá období spokojenosti, šťastného rodinného života à neštěstí v dole, ztráta práce, smrt syna, hospodářská krize à chudoba, návrat do Čech
– východisko z krize – lidská solidarita
– sevřená kompozice, autorka mění styly vyprávění, volí zvláštní formu dialogu
– po vzoru villonských balad rozčleněna na 3 části

Vladislav Vančura (1891 – 1942)
Román Pekař Jan Marhoul (proletářská próza)
– baladicky zabarvený příběh zchudlého benešovského pekaře, dobráka, který soucítí s ostatními, rozdává všem, co má à tragický konec (zničen sobectvím)
– autor využívá různých jazykových vrstev (hovorová slova, patetické výzvy směrem ke čtenářům, řečnické otázky, anarchismy)
Baladický román Markéta Lazarová
– z doby loupeživého středověku
– historie mu není cílem, ale prostředkem k zachycení plnohodnotných postav (renesanční typy postav – vše prožívají naplno)
– láska krásné a zbožné Markéty k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, je smyslem života)
– spisovatel narušuje dějové linie různými komentáři à dává najevo, že čtenář čte vyprávěný příběh, který se mohl, ale nemusel stát; nutí k přemýšlení
„Nešťastná Markéto, není ta modlitba zoufalá?
(k Markétě)
Poznáváte, jak se prosebnice vynáší?“
(ke čtenáři)
Záměr: oslava krás života, protest proti měšťáctví