Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912, vl. jménem Emil Frída)
– pocházel z Loun, studuje na gymnáziu v Klatovech (potíže s němčinou – v kvintě propadl) a v Praze na UK
– přehled o evropské kultuře získal následnými cestami po Evropě, během kterých pracuje i jako vychovatel v šlechtických rodinách
– vztah k Sofii Podlipské (sestra Karoliny Světlé) – vliv na jeho tvorbu
– vzal si její dceru Ludmilu (neměla zájem o manželovu poezii, milostné verše pro ni psané nečetla a nechávala je nerozřezané)
– 82 básnických sbírek (ročně vydával 2-3)
– r.1908 mozková mrtvice
-Z hlubin
– do literatury vstupuje svou sbírkou milostné lyriky
-Eklogy a písně, Poutí k Eldorádu
– plné radosti ze života, oslavy mládí a lásky
-pak ale přichází do jeho tvorby krize :
– unaven životem a také jeho rodinný život se hroutí => pesimistické básnické sbírky
-Hořká jádra
-Okna v bouři
„Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.“
