Baroko ve Evropě

(16. – 18. století)

1. Baroko ve Evropě

– vznik baroka byl podmíněn situací v Evropě v 16. století (období válek – 30-ti letá válka, …)
– nerovnoměrnost a protikladnost vývoje v Evropě, pocit marnosti,, pomíjivosti pozemského světa
– růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka (církev rozvážela pozůstatky mučedníků a zakládala poutní místa)
– založen Jezuitský řád
– barokní umění mělo ohromovat, fascinovat, působilo na smysly převládá citovost nad racionálností (člověk se obrací k svému nitru kontrasty (hry světla, iluze, vnitřní napětí, …) člověk je pomíjivý a nicotný
– barokní architektura – staví se kostely, chrámy, na měšťanských domech se objevují štíty potlačení úhlů vznik křivek (kupole, oblouky) ve vnitřní výzdobě se požívá mramor, přemíra ozdob (sochy mají široké pláště, …) staví se morové sloupy na náměstích a boží muka na polích monumentálnost, ohromuje
– v této době došlo taky k rozvoji filozofie – F. Bacon – vědecké poznání R. Decartes – rozum Voltaire – přírodní zákony platí i ve společnosti J.J.Rousseau – návrat k přírodě …
– vědci – I. Newton C. Linné (biolog) encyklopedisté (ve Francii) od roku 1751 vydávají Encyklopedii věd, umění a řemesel
– malíři – šerosvit (kontrast světla stínu) Rembrant (holanďan) Rubens (vlám)
– hudba – opera, fuga, varhaní hra; J. S. Bach C. M. Verdi A. Vivaldi G. H. Händel,– předchůdci Mozarta; chrámové skladby – F. X. Brixi.
– sochařství – sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta L. Bernini
– literatura – zdůrazňuje lidskou bezmocnost vůči řádu světa  autoři se obrací k nadosobním až nadpřirozeným hodnotám zvýšená citovost (vášnivost) záliba v metaforách, přirovnáních, ve složité symbolice, naturalistické zobrazení detailů  používání protikladů (antiteze) a nadsázek (hyperbola) květnatost mluvy

A. Španělsko
– Pedro Calderón de la BARCA – autor filozofických a symbolických her námětem většinou byla láska náboženská dramata „dramata cti“
NEJNESTVŮRNĚJŠÍ ŽÁRLIVOST – muž zabije ze žárlivosti svoji ženu, aby se po jeho smrti nestala manželkou někoho jiného
– Luis de GORGORA Y ARGOTE – představitel gorgorismu – směr barokní poezie; užití symbolů, obrazů, stylizace skutečnosti
SAMOTA – básnická skladba

B. Itálie
– Torquato TASSO – dvorský básník náboženská hra OSVOBOZENÝ JERUZALÉM – epopej o dobití Jeruzaléma křesťanským vojskem (epopej = epos, kde děj má stejnou váhu jako ideály)
– Giovanbattista MARINO – marinismus – chtěl překvapovat neobvyklými obrazy a postavami, gradace, slovní hříčky čerpal z antické mytologie a milostné lyriky ADONIS – básnická skladba

C. Německo
– Hans CHRISTOPH VON GRIMMELSHAUSEN
DOBRODRUŽSTVÍ SIMPLICIA SIMPLICISSIMA – desetidílný román o hrůzách 30-ti leté války, které vypráví prostý mladík

D. Anglie
– John MILTON – ZTRACENÝ RÁJ – duchovní epos (námětem je střet lidské vůle a osudu) na biblické téma (hřích Adama a Evy) dvě roviny – lidské dění, vesmírně dění (vzpoura ďábla proti Bohu)