Baroko ve Evropě
(16. – 18. století)
1. Baroko ve Evropě
– vznik baroka byl podmíněn situací v Evropě v 16. století (období válek – 30-ti letá válka, …)
– nerovnoměrnost a protikladnost vývoje v Evropě, pocit marnosti,, pomíjivosti pozemského světa
– růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka (církev rozvážela pozůstatky mučedníků a zakládala poutní místa)
– založen Jezuitský řád
– barokní umění mělo ohromovat, fascinovat, působilo na smysly převládá citovost nad racionálností (člověk se obrací k svému nitru kontrasty (hry světla, iluze, vnitřní napětí, …) člověk je pomíjivý a nicotný
– barokní architektura – staví se kostely, chrámy, na měšťanských domech se objevují štíty potlačení úhlů vznik křivek (kupole, oblouky) ve vnitřní výzdobě se požívá mramor, přemíra ozdob (sochy mají široké pláště, …) staví se morové sloupy na náměstích a boží muka na polích monumentálnost, ohromuje
– v této době došlo taky k rozvoji filozofie – F. Bacon – vědecké poznání R. Decartes – rozum Voltaire – přírodní zákony platí i ve společnosti J.J.Rousseau – návrat k přírodě …
– vědci – I. Newton C. Linné (biolog) encyklopedisté (ve Francii) od roku 1751 vydávají Encyklopedii věd, umění a řemesel
– malíři – šerosvit (kontrast světla stínu) Rembrant (holanďan) Rubens (vlám)
– hudba – opera, fuga, varhaní hra; J. S. Bach C. M. Verdi A. Vivaldi G. H. Händel,– předchůdci Mozarta; chrámové skladby – F. X. Brixi.
– sochařství – sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta L. Bernini
– literatura – zdůrazňuje lidskou bezmocnost vůči řádu světa autoři se obrací k nadosobním až nadpřirozeným hodnotám zvýšená citovost (vášnivost) záliba v metaforách, přirovnáních, ve složité symbolice, naturalistické zobrazení detailů používání protikladů (antiteze) a nadsázek (hyperbola) květnatost mluvy
A. Španělsko
– Pedro Calderón de la BARCA – autor filozofických a symbolických her námětem většinou byla láska náboženská dramata „dramata cti“
NEJNESTVŮRNĚJŠÍ ŽÁRLIVOST – muž zabije ze žárlivosti svoji ženu, aby se po jeho smrti nestala manželkou někoho jiného
– Luis de GORGORA Y ARGOTE – představitel gorgorismu – směr barokní poezie; užití symbolů, obrazů, stylizace skutečnosti
SAMOTA – básnická skladba
B. Itálie
– Torquato TASSO – dvorský básník náboženská hra OSVOBOZENÝ JERUZALÉM – epopej o dobití Jeruzaléma křesťanským vojskem (epopej = epos, kde děj má stejnou váhu jako ideály)
– Giovanbattista MARINO – marinismus – chtěl překvapovat neobvyklými obrazy a postavami, gradace, slovní hříčky čerpal z antické mytologie a milostné lyriky ADONIS – básnická skladba
C. Německo
– Hans CHRISTOPH VON GRIMMELSHAUSEN
DOBRODRUŽSTVÍ SIMPLICIA SIMPLICISSIMA – desetidílný román o hrůzách 30-ti leté války, které vypráví prostý mladík
D. Anglie
– John MILTON – ZTRACENÝ RÁJ – duchovní epos (námětem je střet lidské vůle a osudu) na biblické téma (hřích Adama a Evy) dvě roviny – lidské dění, vesmírně dění (vzpoura ďábla proti Bohu)