BOUŘE

BOUŘE
Shakespeare = skvělý psycholog a vypravěč, řeší otázky lidské existence, dokáže vyjádřit vznešenost a hloubku citu (lásky a nenávisti), touha po moci, sobectví, žárlivost …

– Christopher MARLOW – piják, rváč, homosexuál, zabit ve rvačce
DOKTOR FAUSTUS

– novela – kratší prozaický útvar s překvapivým obratem na konci
– esej – úvaha o filozofických, vědeckých či uměleckých otázkách, subjektivní pojetí
Polsko
– Jan KOCHANOWSKI – Trény – sbírka žalozpěvů na smrt své dcery

3. renesance a humanismus v naší literatuře

– 70. léta 15. století – 20. léta 17. století
– doba vlády Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471), vláda Jagellonců (1471 – 1526) a pak Habsburků
– renesance v pravém slova smyslu se u nás neprosadila díky vlivu náboženské ideologie  tzv. česká renesance (neoslavovala pozemský život)
– snahy o rozšíření vzdělání – naučná literatura (jazykověda, cestopisy, …); zábavná próza se projevují
– v knížkách lidového čtení HISTORIE O BRATRU PALEČKOVI, FRANTOVA PRÁVA=parodic.pravidla pijáckého cechu
– 1. tištěnou knihou byla KRONIKA TROJÁNSKÁ
– na rozkvět spisovné češtiny má velký vliv latina
– úbytek veršované tvorby (poezie vzniká pouze příležitostně)
– vznikají díla latinská i česká
– pravopis : ustálil se typ zvaný „bratrský“ – po c, z, s se vždy psalo y; aj, ej se psaly ay, ey , sloveso se kladlo na konce věty; tento pravopis se udržel až do 19. století
– BIBLE KRALICKÁ – tajně vydaná kolektivem českých bratrů, původně 6-ti svazková, později pouze jeden svazek, dokonalý jazyk – vzor spisovné češtiny, podkladem se stal překlad Nového zákona od Jana Blahoslava

a) latinský humanismus
– díla byla čtena pouze vzdělanci – neměla takový ohlas
– Jan z RABŠTEJNA – diplomat na dvoře Jiřího z Poděbrad
DIALOGUS – rozprava 3 katolických šlechticů s Janem z Rabštejna o politice
– Bohuslav HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC – katolík, šlechtic
O UBOHOSTI ČECH, ŽALOBA K SV. VÁCLAVOVI NA MRAVY ČECHŮ