2. polovina 19. století

 2. polovina 19. století
– snaha o vybudování stálého českého divadla  1862 otevřeno Prozatímní divadlo (dnes součástí zadního traktu Národního divadla) prvním představením byla Hálkova historická tragédie Král Vukašín
– pro nedostatek dobrých českých dramatiků se však hlavně hrály konverzační komedie cizích autorů 1864 cyklus Shakespearových her
– mezi významné hry 70. let patří Služebník svého pána od Františka Věnceslava Jeřábka dále třeba historické veselohry Emanuela Bozděcha Zkouška státníkova, Světa pán v županu
– 1868 položen základní kámen Národního divadla
– 1881 dostavěno a slavnostně otevřeno Smetanovou Libuší téhož roku vyhořelo
– 1883 znovu otevřeno opět Libuší
– generace Národního divadla – lidé, kteří se zasloužili o výzdobu ND
– malíři : Mikoláš Aleš František Ženíšek Václav Brožík Vojtěch Hynais
– sochaři : Josef Václav Myslbek Bohuslav Snirch
– skladatelé :
– Bedřich Smetana – považován za tvůrce české národní hudby a české opery
Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Libuše – libreta napsal Karel Sabina
Tajemství, Čertova stěna, Hubička – libreta napsala Eliška Krásnohorská
– Antonín Dvořák
Jakobín, Čert a Káča, Rusalka
– Zdeněk Fibich – tvůrce scénického melodramatu
Vodník, Hippodamie – libreto J.Vrchlický
Šárka –opera
– Jaroslav Vrchlický
Noc na Karlštejně – děj se odehrává v roce 1363. Příběh je postaven na rozkazu, který nedovoluje vstup ženám na hrad. Hradní hosté, kyperský a jeruzalémský král Petr a Štěpán Bavorský, tomu nechtějí věřit a snaží se objevit nějakou ženu. Shodou okolností je císařův rozkaz opravdu porušen. Na hrad přijíždějí 2 ženy 1.císařova manželka (žárlivost) a 2. neteř purkrabího Alena, milá číšníka Peška (sázka s otcem – pokud uspěje, povolí svatbu ). Obě jsou přestrojeny za pážata …. Zmatky, ze kterých vyjde najevo ,jak moc miluje Eliška (císařovna ) svého muže Karla IV.
Hippodamie – Trilogie čerpá námět z antiky. Podklad pro scénický melodram Z.Fibicha – má tři části :
Námluvy Pelopovy – Tantalos , král z Argu, je za své dřívější činy stižen kletbou. Jeho syn Pelops jde do světa (chce pomoci otci ). Ve městě Pis se právě konají závody v jízdě na voze, závodu se účastní i místní král Oinomaos (jeho dcera je parádní kost ) a ten, kdo jej dokáže porazit si ji může vzít. Okouzlený Pelops si jde pochopitelně taky zazávodit. Oinomaos odmítá, jelikož podle věštby pro něj zeť znamená smrt ( ale nakonec jede). Hippodamie se pro změnu zamiluje do Pelopse a chce si pojistit jeho vítězství, požádá královského vozataje Myrtila, aby poškodil králův vozejk. Král kvůli tomu zařve. Když si pak Myrtilos činí nároky na Hippodamií je svržen ze skály do moře.
Smír Tantalův – Pelops se vrátí domů zatím bez H , protože tady už jednu starou má ( Axiochu ). Tak žádá tatu ( Tantala ) , aby ji mohl vyhnat. Tantalovi bylo věštěno, že jeho hřích smyje zase jenom hřích, a proto Pelopovi vyhovuje. Pelops odchází do Pis ( chránit je před loupežníkama ), v tuto chvíli se mu Tantalos svěřuje ze svého hříchu (vyloupil Diův chrám  je pronásledován Erinyemi, aby mu dali pokoj postavil jim oltář, u kterého kdokoliv požádá o pomoc , dojde ochrany ). Hippodamie se snaží zabít Axiochu, ale díky Tantalovi ji to nevyjde. Axiocha porodí dítě (svěří je pod ochranu Pelopa ) a umírá. Hippodamie se snaží zabít i dítě, ale zase se to kvůli Tantalovi nepodaří, tím si konečně usmířil bohy a spokojeně umírá.
Smrt Hippodanie – Po 20ti letech. Pelops vychová společně děcka, který má s Hippodamií („talani“ – Atrea a Thysta ) i dítě, které měl s Axiochou (Chrisippos ). Na dvůr přichází nepoznaný slepý pěvec Myrtilos, který během hostiny prozrazuje, co a jak (Pelopovo vítězství a svůj skok )a ještě stihne Pelopa a jeho rod proklít. „Talani“ zabijí svého nevlastního bráchu Chrissipa Pelops poznává , že Hippodamie před ním milovala Myrtila a tak ho sejme. Hippodamie ho nad mrtvolou proklíná a sama samovolně umírá. Pelops odchází s vědomím, že viny nejsou usmířeny a otvírá svůj dům Erinyím
realistické drama
– František Adolf Šubert
Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn