Počátky našeho písemnictví

Počátky našeho písemnictví
Kosmas (1045–1125) – Vzdělanec a děkan Svatovítské kapituly.
Kronika česká (Chronika Boemorum) – Psána latinsky v próze. Zachycuje české dějiny od nejstarších mýtů o praotci Čechovi po rok 1125, kdy Kosmas umírá. Čerpá z nejstarších příběhů z pohanské doby, análů (letopisů), vyprávění pamětníků a vlastních zážitků autora. V kronice se vyskytují také nepřesnosti, které vznikly zařazením pověstí a úplným zamlčením Velké Moravy, kterou Kosmas neuznával. Vyznačuje se svou čtivostí. Obsahuje dialogy, podrobné charakteristiky postav, zábavné historky i líčení bitev. Je zde patrný proces laicizace – zesvětšťování. Dílo je psáno vlastenecky. Jsou použita bohemika. Kronika zřetelně straní katolické církvi, vyzdvihuje úspěchy Přemyslovců a úmyslně se nezmiňuje o slovanské vzdělanosti. Kosmova Kronika česká se stala zdrojem informací a inspirací pro mnoho pozdějších autorů, např. Aloise Jiráska, Vladislava Vančuru a Václava Hájka z Libočan. Po Kosmově smrti se o pokračování v psaní kroniky pokoušelo několik dalších autorů (opat Jaroch, kanovník vyšehradský), ale nebyli příliš úspěšní.
Dalimilova kronika – Nejstarší česky psaná veršovaná kronika. Autorem patrně nižší šlechtic. Jméno Dalimil je omyl z 16. století. Vyzdvihuje vlastenectví a vystupuje proti cizincům ve vládě. Autor si často vymýšlí, kronika je nesouvislá a nelogická. Zachycuje dějiny od nejstarších dob po korunovaci Jana Lucemburského.
Renesance a humanismus
Václav Hájek z Libočan – Kronika česká – Zpracovává české dějiny do roku 1526. Čtivá a u čtenářů oblíbená. Z historické hlediska ale nepřesná. Jsou v ní zahrnuty pověsti.
Národní obrození v české literatuře
Rukopis Královédvorský – Měl být nalezen ve Dvoře Králové. Označen za památku z 13. století.
Rukopis Zelenohorský – Anonymně zaslán Národnímu muzeu. Měl být nalezen v Zelené Hoře u Nepomuku. Označen za památku z 10. století.
Obsahují převážně epické skladby. Spory o pravost rukopisů trvaly až do 80. let 19. století, kdy byla s konečnou platností dokázána jejich nepravost. Byla napsány za účelem posílení národního sebevědomí. Měli dokázat starobylost naší kultury. Jsou básnicky cennými díly z 1. poloviny 19. století. Inspirovali mnoho pozdějších autorů.
František Palacký – Narozen v Hodslavicích na Moravě. Studoval na Bratislavském lyceu. Působil jako vychovatel. Pod vedením Dobrovského studoval historii. Organizátor pražského kulturního života.
Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě – Pětidílné německy psané dílo. Vykládá dějiny jako zápas němectví a slovanství. Vyzdvihuje dobu husitskou. Vysoce kvalitní epický text.
Josef Kajetán Tyl – České obrozenecké drama dosáhlo v jeho tvorbě vrcholu. Narodil se v Kutné Hoře. Studoval na pražském akademickém gymnáziu, ale odešel ho dokončit do Hradce Králové. Zde Klicpera působil jako gymnaziální profesor. Ten v něm probudil lásku k divadlu. Po maturitě dva roky působil u kočovné společnosti, poté vstoupil do služeb vojenské správy. Věnoval se ale hlavně divadlu, spisovatelské činnosti, žurnalistice a organizování českého společenského života. Ve čtyřicátých letech se podílel na českých hrách ve Stavovském divadle jako dramaturg, překladatel i původní autor. Za své postoje během revolučních zápasů byl propuštěn a měl zakázáno pobývat v Praze. Řídil pak kočovnou divadelní společnost, a když byla násilně rozpuštěna, vstoupil do jiné divadelní společnosti. Zemřel v bídě a nemoci na své divadelní pouti v Plzni ve věku 48 let.
Jan Hus – Historická postava, která ale vyslovuje současné požadavky a cíle národa. Cenzurou zakázána pro plamenný projev proti nesvobodě.
Žižka z Trocnova – Divadelní hra.
Kutnohorští havíři – Historická hra je zasazena do konce 15. století a zachycuje bouře horníků proti vykořisťovatelům a nesnesitelným pracovním podmínkám. Hra se řadí k prvním sociálním dramatům, má také ráz vlastenecký. Staví se proti útlaku, zneužívání moci a lhostejnosti člověka.