Lumírovci
Lumírovci
Julius Zeyer – Narodil se v Praze. Byl to básník, prozaik a dramatik. Otec vlastnil dřevařský závod a chtěl, aby studoval techniku. Studia nedokončil a začal studoval jazyky a literaturu, dějiny umění a filozofii. Působil jako vychovatel v Rusku. Rád cestoval. Podnikl cesty do Německa, Švédska, Itálie, Řecka, Turecka, Španělska, Tunisu atd. Ke konci života se vrátil do Prahy, kde také zemřel. Byl to hlavní epik lumírovců. Měl kontakt se světovou literaturou, a proto měl zálibu v cizích látkách, zejména historických. Psal verše z exotického prostředí a neurčité doby. Jeho díla jsou často tajemná s náboženskými prvky a obsahují barvitá líčení. Je označován za novodobého tvůrce mýtů a legend, tzv. novoromantismus.
Epická poezie:
Vyšehrad – Cyklus básní z národních dějin.
Libuše – Báseň.
Šárka – Báseň.
Vlasta – Báseň.
Karolínská epopeja – O rytířské družině Karla Velikého.
Próza:
Ondřej Černyšev – Román z prostředí carského dvora 18. století.
Román o věrném přátelství Amise a Amila – Román z idealizovaného rytířského prostředí středověké Francie. Autor v něm líčí nezlomné přátelství dvou rytířů.
Tři legendy o krucifixu – Povídková skladba s náboženskou tématikou. Vyprávění o osudech ukřižovaných lidí.
Jan Maria Plojhar – Vrcholný psychologický román s autobiografickými prvky o tragickém osudu snílka.
Dům u tonoucí hvězdy – Vrcholný román. Vypráví příběh českého medika a jeho umírajícího slovenského přítele v Paříži.
Troje paměti Víta Choráze – Autobiografická básnická novela s četnými rysy náboženské mystiky.
Drama:
Radúz a Mahulena – Romantická lyrická pohádka podle slovenského námětu. Později byla zhudebněna Josefem Sukem. Radúz je synem magurského krále. Na lovu pronásleduje bílého jelena. Neví, že patří Mahuleně, nejmladší ze tří dcer Stojmíra, vládce sousedního království. Když překročí hranici království, je zajat a uvězněn. Zvlášť krutě se mu mstí královna Runa, která slepě žárlí na Radúzovou matku Nyolu. Stojmír Nyolu miloval, ale ona dala přednost Radúzovu otci. Naproti tomu Mahulena je dojatá princovým neštěstím a její soucit se rychle mění v opětovanou lásku. Runa dá proto Radúze přikovat vysoko v horách k tatranské skále a klíč hodí do propasti. Pastýř Vratko, kterému klíč padne k nohám, jej předá Mahuleně. Runa se pokusí zbavit Radúze jedem, dokonce z Mahuleniných rukou. Ta však vlije domnělý posilující nápoj do křišťálové číše a ta pukne. Spěchá proto za Radúzem s Runou v patách. Princ, zesláblý strádáním, Runu přece jen přemůže a spoutá ji jejími dlouhými vlasy. Oba milenci jsou prokleti a prchají. Radúz se vydává napřed na hrad, aby připravil slavnostní uvítání. Namísto toho se ale naplní kletba. U otcovy rakve dojatá matka obejme a políbí svého syna a Radúz na všecko zapomene. Zoufalá Mahulena prosí matku Zemi o milosrdenství. Je vyslyšena a proměněna v topol. Lidé se podivují nad tím, jak se v královské zahradě tak náhle objevil vysoký strom a ctí ho jako posvátný. Radúz, který bloudí stále jako ve snách, nachází utěšení jen pod jeho korunou. Nyole se to zdá podivné a tuší, že tajemství synovy nemoci souvisí s tím zvláštním stromem. Zatne proto do jeho kmene a strom začne krvácet. Když krůpěj krve dopadla na Radúzovo čelo, na vše se rozvzpomněl a také Mahulena se změnila zpět v člověka. Prokletí bylo zlomeno silou věrné lásky a Runa umírá vztekem.
Meziválečná próza
Rudolf Medek
Anabáze – Pětidílný románový cyklus. Byl napsán ve smyslu konzervativního nacionalismu a protibolševického postoje. Omezil se na tradiční způsob kronikářského líčení válečných událostí v Rusku, zejména bojů československých legionářů na straně protibolševických sil.
Plukovník Švec – Drama podle skutečné události líčí sebevraždu legionářského plukovníka, který chtěl tímto varovným činem zabránit rozkladu bojové morálky, na kterou působila bolševická agitace.
Zborov – Tato oslavná báseň opěvuje hrdinství českých a slovenských vojáků v protirakouském bojovém vystoupení v roce 1917.
Josef Kopta
Třetí rota – Hrdiny této románové trilogie charakterizuje bojové nadšení ve jménu společné myšlenky národního osvobození. Dílo zachycuje zánik carismu a občanskou válku v Rusku. Autor také zobrazil život prostých vojáků, vnitřní diferenciaci a rozpory v legiích. Dílo je napsáno z pohledu levice.
František Langer – Dramatik a prozaik, těžiště jeho tvorby je v dramatu. Působil jako lékař v československých legií v Rusku.
Železný vlk – Povídková kniha. Vycházejí z autentických zážitků z války.
Jízdní hlídka – Drama vypráví o skupině legionářů obležené ruskými bolševiky. Vychází ze skutečných událostí