Období husitských bojů

Období husitských bojů
Postup církve proti Husovi a proti jeho učení vyvolal společenské napětí, které vyústilo až do revolučních bouří. Čechy vypověděly poslušnost moci církevní i moci světské a nepřiznaly Zikmundovi následnické právo. Jednotlivé směry husitského hnutí spojovala obrana země vůči křížovým výpravám.
Roku 1419 došlo na Novoměstská radnice k první pražské defenestraci. Procesí, vedené kazatelem a mluvčím pražské chudiny Janem Želivským a vojevůdcem Janem Žižkou, se před radnicí zastavilo a dožadovalo se propuštění svých stoupenců, kteří tu byli uvězněni. Když Želivskému z radnice odpověděli kamením, vtrhl dav dovnitř a z oken vyhodil purkmistra, dva konšely a několik měšťanů. Jejich těla dopadla na kopí a sudlice husitů. Ti, kdo pád přežili, byli dobyti na zemi.
Rozvíjí se lidový zpěv. Mají převážně náboženský původ, ale politický a sociální obsah. tzv. husitské chorály.
Jistebnický kancionál – Sbor mnoha husitských písní. Obsahuje píseň Povstaň, povstaň, veliké město pražské, která vyzývá k boji proti Zikmundovi, i nejslavnější husitský chorál Kdož jsú boží bojovníci. Kdož jsú boží bojovníci není jen náboženská, ale i vojenská bojová píseň. Měla za úkol povzbudit, dodat odvahu a sjednotit k boji. V nepřátelích vzbuzovala děs a někdy stačilo, aby jen zaslechli zpěv přicházejícího husitského vojska a bez boje se dali na útěk.
Žižkův vojenský řád – Autorem pravděpodobně sám Jan Žižka z Trocnova. Obsahuje husitský program sdružený do Čtyř pražských artikul a kázeňský řád husitských vojsk. Má vysoké morálními požadavky, stejné povinnostmi pro všechny a tvrdé tresty.
Vavřinec z Březové
Píseň o vítězství u Domažlic – Oslavná píseň o vítězství husitů u Domažlic.
Husitská kronika – Psána latinsky v próze z pohledu umírněných husitů.
Budišínský rukopis – Obhajuje husitský program. Skládá se ze tří veršovaných polemických skladeb proti Zikmundovi – Žaloba Koruny české, Porok Koruny české a Hádání Prahy s Kutnou Horou. Hádání Prahy s Kutnou Horou je alegorický spor. Prahu zosobňuje krásná žena symbolizující husitské ideály. Kutná Hora je vykreslena jako žena ošklivá, která hájí církev a koncil v Kostnici. Spor končí vítězstvím Prahy. Úkolem skladby bylo získat váhavé vzdělance pro husitskou věc.
Husitské hnutí přineslo zlidovění kultury, rozšíření literatury mezi lidi, poskytnutí vzdělání ženám, zpřístupnění Bible, vznik praktické literatury a vzrůst významu češtiny. Naopak v důsledku porážky husitského hnutí v bitvě u Lipan roku 1434 bylo utuženo poddanství, Čechy se vymkli z evropského kulturního vývoje a došlo ke kulturnímu úpadku. Literatura se na dlouhou dobu obrátila především k náboženským tématům a bylo jí málo. Během bojů také bylo zničeno velké množství památek.