Zárodky české literatury
Zárodky české literatury
Hospodine, pomiluj ny – První česká duchovní píseň z konce 10. století. Má staroslověnský původ, obsahuje ještě zbytky staroslověnských slov. Zpívala se při slavnostních příležitostech jako hymna. Jedná se o prosbu o mír a o úrodu.
Svatý Václave – Druhá česká duchovní píseň z přelomu 12. a 13. století. Má vyspělejší formu. Světec zde byl zobrazen jako rytíř. Z původně duchovní písně se postupně stala píseň válečná a slavnostní. Později se vyvinula ve vlastenecký prosebný zpěv za celý český národ.
Literatura za českého království (13.–14. století)
V tomto období dochází k politickému, hospodářskému a kulturnímu rozvoji. Je to doba vrcholného středověku, vlády posledních Přemyslovců a nástupu Lucemburků na český trůn.
Vznik česky psané literatury
V literatuře převažuje čeština. Nastává proces laicizace, tzn. autory již nejsou jen kněží, ale i šlechta a měšťané. Dochází také k odklonu od čistě náboženských témat. Zvětšuje se pestrost žánrů a píše se i veršovaně.Z tohoto období se zachovala dvě díla. Jsou přibližně stejně stará, psána ve verších a česky. U obou je autor neznámí.
Alexandreis – Obsahuje asi 9 000 veršů. Dochovala se jen asi 1/3. Autorem pravděpodobně vyšší šlechtic. Jedná se o monotematickou báseň na oslavu makedonského krále Alexandra Velikého, který je zobrazován jako ideál středověkého panovníka. Alexandr Veliký je alegorie Přemysla Otakara II. Celé dílo se odehrává v českém prostředí, obsahuje česká jména a vojenskou taktiku.
Dalimilova kronika – Nejstarší česky psaná veršovaná kronika. Autorem patrně nižší šlechtic. Jméno Dalimil je omyl z 16. století. Vyzdvihuje vlastenectví a vystupuje proti cizincům ve vládě. Autor si často vymýšlí, kronika je nesouvislá a nelogická. Zachycuje dějiny od nejstarších dob po korunovaci Jana Lucemburského.
Literatura doby Karla IV. (2. polovina 14. století)
Karel IV. je jedním z nejvýznamnějších českých panovníků. Za jeho vlády došlo k rozkvětu českého státu. V literatuře dochází k obrovskému nárůstu jak kvality, tak kvantity. V roce 1344 povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. Roku 1348 nechal zahájit stavbu Nového Města pražského a Karlštejna. V tomto roce také vydal zakládací listinu pražské univerzity. Šlo o ryze českou instituci. Pražský most, později přejmenovaný na Karlův most, se začal stavět 1357.
Vita Caroli – V překladu Vlastní životopis. Napsal jej latinsky a byl určen jeho nástupcům.
Legendy
Legenda o sv. Prokopu – Psána srozumitelnou přístupnou formou. Zájem o současný život a skutečný svět.
Život sv. Kateřiny – Psána vybroušenou náročnou formou. Úsilí o výlučnost a exotičnost.
Počátky dramatu
Mastičkář – Zlomek velikonoční hry. Děj se odehrává na středověkém tržišti. Tři Marie jdou pro vonné masti, aby mohly nabalzamovat Kristovo tělo. Narazí na šarlatánského mastičkáře Postrpalka. Autor zesměšňuje středověké podvodné prodavače.
Sociální satiry
žákovská (vagantská) poezie – Poezie autorů spojených s univerzitou. Jsou to rozverné popěvky v latině, v makaronských verších (česko-latinských) i ve verších českých. Typickým zástupcem např. Podkoní a žák – Veršovaná staročeská satirická skladba. Popisuje spor studenta a panského služebníka o to, kdo se má lépe, i když jsou na tom oba stejně bídně.
Hradecký rukopis – Autoři nejsou známi. Dílo nám předkládá obraz měšťanského života a první kritiku světských i církevních nedostatků.
Desatero kázanie božie – Veršované kázání. Útok na hříšníky. Autor jim vyhrožuje formou přirovnání k osud trubců v úle.
Satiry o řemeslnících a konšelích – Kritika nepoctivosti a okrádání. Méně útočná výhrůžka peklem.
O lišce a džbánu – Bajka. Veršované exemplum – krátké vyprávění s poučením.