Marie Pujmanová (1893 – 1958)
Marie Pujmanová (1893 – 1958)
prozaička, básnířka, kritička
Na 1. díl románové trilogie (Lidé na křižovatce, 1937) navazuje 2. díl Hra s ohněm, zachycující období velké hospodářské krize přes nástup nacismu, lipský proces s Dimitrovem až po Mnichov, mobilizaci a březen 1939.
3. díl Život proti smrti je o lidech ve 2. světové válce: koncentrační tábory, kolaboranti,
heydrichiáda, osvobození. Všemi díly trilogie prostupují hlavní postavy – sourozenci Ondřej
a Růžena Urbanovi a Stanislav a Helena Gamzovi.
Eduard Valenta (1901 – 1978)
prozaik, novinář
Napsal román Jdi za zeleným světlem odehrávající se za okupace. Hlavní hrdina spisovatel odchází znechucen z Prahy na venkov ke svému příteli poté, co se rozvedl se ženou a dcera spáchala sebevraždu. Sžíval se postupně se svým novým okolím, byl vystaven nebezpečí, když u sebe skrýval ruského důstojníka. V prvních dnech svobody byl zastřelen ustupujícími Němci. Dílo je napsáno v existencialistickém pojetí: „Jedinou jistotou člověka je smrt.“
Zelené světlo zde pro hrdinu symbolizuje světlo naděje, které umožňuje člověku nerezignovat. Dobový schematismus porušil pesimistickým tónem románu i otázkami o smyslu lidské existence.
Karel Ptáčník (1921 – )
prozaik
Román Ročník jedenadvacet zpodobnil na několika osudech českých chlapců poslaných na nucenou práci do Německa osud celé mladé generace. Tato situace byla zkouškou jejich charakteru. Román nemá ústřední postavu a končí útěkem Čechů z pracovního tábora, při kterém se setkávají se sovětskými tanky. Autor tímto dílem ukázal špatné stránky fašismu, jeho zlo a nelidské zacházení se životem. Román předznamenává druhou vlnu válečné prózy, která zobecňuje obecný prožitek a prohlubuje psychologickou kresbu postav.
Norbert Frýd (1913 – 1976)
prozaik, představitel druhé vlny literatury o okupaci a válce
Román Krabice živých je autobiografický román, ve kterém zobrazil otřesný obraz života v koncentračním táboře na sklonku 2. svět. války (vlastní zážitky z Terezína, Osvětimi a Dachau). V centru je příběh pražského intelektuála Zdeňka Roubíka, který v táboře zastává funkci pomocníka vězeňského písaře. Mimo jiné má na starosti kartotéku vězňů (to je ona krabice živých). Zdeňkova touha přežít přerůstá v uvědomělou pomoc jiným i za cenu vlastního ohrožení. Román je vyprávěn v er-formě ( třetí osobě ).