Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

představitel poetismu a surrealismu, po válce oficiálního proudu poezie
básník, prozaik, dramatik, překladatel; publicistická a teoretická tvorba
člen Devětsilu (od r. 1922) a Surrealistické skupiny
Narodil se v Biskoupkách u Třebíče, po maturitě studoval krátce v Brně práva, pak přešel na filozofickou fakultu do Prahy, studia nedokončil a stal se spisovatelem z povolání.

Dílo – 20. léta:
básnická prvotina sb. Most (1922): vliv Rimbauda, Apollinaira, Březiny; dojmy a vzpomínky
z domova, zážitky z dětství a mládí; hledá „mosty“ – spojnice
v prostoru a čase, spojnice mezi sebou a světem

poetistická skladba Podivuhodný kouzelník (1922): básnický autoportrét, kouzelník učí člověka
chápat krásu světa, tím kouzelníkem je sama poezie
(včleněn do sb. Básně noci)
sb. Pantomima (1924): programová manifestace poetismu, obsahuje básnický manifest Papoušek
na motocyklu, hříčky, kaligramy, scénky – Depeše na kolečkách, cyklus
Abeceda – asociace představ z tvaru písmen
sb. Básně noci (1930): obsahuje poetistickou skladbu Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison,
Signál času (1931) – připojen dodatečně

polytematická básnická skladba Edison (1928): oslavuje tvůrčí činnost člověka; vliv společenských událostí; osobnost vynálezce je inspirací, ale promítá se i vlastní básníkův vztah k modernímu světu a lidem; často najdeme protiklady – radost x smutek, život x smrt
(př. „Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života a smrti“
„Bylo tu však něco krásného co drtí
odvaha a radost z života a smrti“)

básnická skladba Signál času (1931): navazuje na Edisona, je inspirována Edisonovým úmrtím a je
reakcí na hospodářskou krizi

30. léta:
V Nezvalově tvorbě můžeme vidět dvě linie tvorby: a) politickou, sociální a b) surrealistickou:

ad a)
sbírky Pět prstů, Skleněný havelok (1932), Zpáteční lístek (1933): zaznívá v nich kritika doby,
ale i víra v lepší budoucnost (Pět prstů), vyzývá k revoltě proti měšťáckému světu
(Skleněný havelok), oznamuje konec epochy cizopasníků (Zpáteční lístek –
– báseň Vyzvání na cestu). Sbírky jsou bohaté formově – popěvky, říkadla,
hříčky, meditativní básně, revoluční apely, dopisy apod.

sb. Sbohem a šáteček (1934): vznikla po návratu z cesty po Francii Itálii, je prodchnuta pocitem
štěstí
komedie Milenci z kiosku (1932): ještě odraz poetismu

V letech 1929 – 34 vydal Nezval sérii próz:
romány Kronika z konce tisíciletí, Posedlost, Chtěla okrást lorda Blamingtona, Pan Marat a další, které svou psychoanalytickou povahou, orientací na podvědomí, sen i sex naznačily směr autorova vývoje od poetismu k surrealismu.

ad b)
V roce 1934 Nezval založil u nás Surrealistickou skupinu (vydali leták Surrealismus v ČSR; vliv André Bretona a Paula Eluarda) a vydal tři surrealistické básnické sbírky:

sb. Žena v množném čísle (1936)
sb. Praha s prsty deště (1936): krása Prahy, prolínání minulosti a přítomnosti
sb. Absolutní hrobař (1937): odpor proti fašismu

Současně vydal anonymně jiný typ poezie ve sbírkách věnovaných postavě věčného studenta Roberta Davida (sb. 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, sb. 100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida, sb. 70 básní z podsvětí na rozloučení se stínem věčného studenta Roberta Davida): je to sociální poezie viděna očima nezaměstnaného studenta, zachycuje společenskou krizi, nebezpečí fašismu; použil formu francouzské (villonské) balady.