Marie Majerová

Marie Majerová – Představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu. Dětství prožila na Kladensku. Byla redaktorkou Rudého práva a vyvíjela politickou činnost.
Siréna – Román je kronikou několika generací dělnické rodiny Hudců. Projevuje se zde autorčina důvěrná znalost hornického a hutnického prostředí. Dílo podává obraz přeměny zemědělského Kladenska v průmyslovou oblast. Autorka využívá různých žánrových postupů, např. kronikářského záznamu, dopisu, deníku, novinářské zprávy apod. Objevují se zde časové přeskoky, střídání vypravěčů a prolínání několika dějových pásem. Jazyk postav obsahuje odborné hornické a hutnické termíny, užito je nářečí.
Havířská balada – Vrchol autorčiny tvorby. Dílo zachycuje příběh Rudly Hudce, vedlejší postavy Sirény. Rudla pracuje jako horník v cizině, a na jeho osudech je nám podáván obraz hornické bídy. Novela je stylizována baladicky, tři kapitoly jsou stylisticky odlišné. Dochází ke střídání vypravěčů a využití monologu.
Marie Pujmanová – Prozaička, básnířka a kritička. Narodila se v Praze.
Lidé na křižovatce, Hra s ohněm a Život proti smrti – Románová trilogie je obrazem dvojího prostředí: dělnického v Úvalech a intelektuálního v Praze. Děj se odehrává od 20. let do konce druhé světové války. Nejzdařilejší je první díl. Má promyšlenou kompozici, vnitřní svět a vývoj postav. Druhý díl zachycuje období velké hospodářské krize, lipský proces s Dimitrovem a období od nástupu fašismu v Německu do okupace Československa. Třetí díl vypráví o lidech ve druhé světové válce. Jsou zde popisovány koncentrační tábory, kolaboranti, heydrichiáda, činnost domácího a zahraničním odboje v Sovětském svazu a osvobození republiky. Je zde patrná tendenčnost a schématičnost.
Předtucha – Tato novela vznikala za okupace. Odráží atmosféru nejistoty z níž nachází hlavní hrdinka východisko. Novela je obrazem psychologie dospívajících. Objevuje se zde střetnutí zájmů rodičů a dětí.
Psychologická póza
Jarmila Glazarová – Prozaička a publicistka. Vytvořila osobitý typ moderní regionální prózy ze Slezska a z Beskyd, v níž zachytila historii vlastního manželství i tragické osudy jiných žen. K proudu psychologicky orientované prózy se přiřadila svými meziválečnými díly. Psala fejetony, cestopisné črty a stati o literatuře a spisovatelích.
Vlčí jáma – Román. Osmnáctileté osiřelé Jany se ujímají bezdětní manželé. Jejich manželství je nerovné, neboť Janina „tetička Klára“ je stárnoucí, sobecká, chorobně svárlivá žena. Naproti tomu její muž, o šestnáct let mladší zvěrolékař a starosta Robert, je jemný a všemi lidmi uznávaný. Autorka sugestivně líčí rozklad manželského života i citový vztah Jany a Roberta. Ten situaci nezvládá a odjíždí na delší čas úředně do Prahy. Při návštěvě doma Janě oznámil, že mu zbývá již jen půl roku života kvůli zanedbané srdeční chorobě. Pak odjíždí. Teta Klára je stižena mrtvicí a Janu doslova tyranizuje. Přichází zpráva o smrti Roberta a po obdržení této zprávy umírá i teta. Jana prchá ke svému jedinému příteli, městskému lékaři. Po jeho boku pak začíná nový, šťastnější život. Tento realistický román v sobě spojuje aspekty psychologické, morální i sociální. Autorka prostřednictvím tety Kláry odhaluje sobeckost, prázdnotu a pokrytectví maloměšťáctví.
Advent – Román baladického typu z prostředí samoty valašských Beskyd. Trpící a obětavá svobodná matka Františka se provdala za staršího gazdu, vdovce Podešvu. Chce, aby její syn Metod vyrůstal v dobrém rodinném prostředí. Život na mužově usedlosti se stává peklem. Na každém kroku ji trýzní děvečka Rozina, která až do jejího příchodu zastávala úlohu hospodyně. Hospodář Františku přehlíží, jejího syna nemá rád a dává mu těžké práce. Po roce manželství Františka zjistila, že ji muž s Rozinou podvádí. Zarmucuje ji i Metod svými nezbednostmi a tuláctvím. Jedné mrazivé noci Metoda nalézá v seníku, který při vzpomínce na gazdu s Rozinou podpálí odhozenou lucernou. Netuší při tom, že se tam Podešva s Rozinou opravdu vplížili. Odvádí Metoda, zavře seník na závoru a Podešva i Rozina uhoří.
Roky v kruhu – Autobiografický román. Autorka zde vzpomíná na vlastní harmonické manželství. Děj se odehrává v prostředí slezského městečka.