Karel Poláček

Karel Poláček – Prozaik a novinář. Redaktor Lidových novin, kam přispíval především sloupky a soudničkami. Námětem jeho próz je lidská malost, viděná humorně i tragicky. Zemřel v koncentračním táboře Osvětim.
Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno – Románová pentalogie, poslední díl je však nezvěstný. První díl zobrazuje prázdný a nudný život provinciálního města před světovou válkou. Román nemá ústředního hrdinu, ale mnoho maloměstských figurek, jako jsou žebráci, obchodníci, městská honorace, poslanec Fábera atd. Jejich mentalita je zobrazena ironicky, se shovívavým úsměvem, nebo satiricky a kriticky. Přesně odpozoroval a vtipně vystihl detaily jejich chování, strnulá gesta a stále stejné fráze. Autor prostředí maloměsta sám znal, protože se narodil v Rychnově nad Kněžnou. Životní situace hrdinů se stereotypně opakují a rozruch sebou přinese až válka v dalších dílech. Hlavní postavou třetího dílu je učitel Herzán, který se zřetelně vyděluje ze svého okolí a odmítá se přizpůsobit. Shazuje ze sebe všechny civilizační návyky, aby tak ukázal, že válka nemá nic společného s lidskostí.
Muži v ofsajdu – Děj románu pojednává o osudech otce a syna Habáskových a majitel obchodu pana Načeradce. Habáskovi jsou stoupenci žižkovské Viktorky, pana Načeradce je přívrženec Slavie. Při fotbalovém utkání dojde ke konfliktu mezi panem Načeradcem a Habáskem mladším. Celá záležitost se řeší na policejní stanic. Zde se ukáže, že mladý Habásko je nezaměstnaný. Dojde ke smíření a pan Načeradec Habáska zaměstná. Další děj se poté odvíjí v duchu rivality klubových fanoušků.
Bylo nás pět – Lyrický humorný příběh. Vznikl před transportem autora do koncentračního tábora, vydán byl posmrtně. Hrdiny je pětičlenná parta rychnovských kluků. Vypravěčem je syn obchodníka Petr Bajza, jeho kamarády jsou Bejval Antonín, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink a Zilvar z chudobince. Autor vzpomíná na dětství. Vystihuje i způsoby dětského uvažování, jednání a hodnocení. Místy se objevuje nepřímá kritika nepřirozenosti dospělých, kteří se přetvařují a jsou neupřímní. V próze je patrná mistrná práce s jazykem. Autor spojuje spisovné a expresivní slova s výrazy obecné češtiny.
Hostinec U kamenného stolu – Humoristická próza o venkovských lázních, hostech a každodenních lidských problémech.
Dům na předměstí – Společenská kritika majitele činžovního domu.
Život ve filmu – Fejetony o lidech kolem filmu.
Židovské anekdoty – Sbírka židovských anekdot.
Eduard Bass – Vlastním jménem Eduard Schmidt. Český prozaik a novinář. Autor šansonů, kupletů a skečů. Působil jako zpěvák, recitátor, konferenciér a později i ředitel v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. V letech 1921–1942 působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Je autorem tzv. rozhlásků. Od roku 1933 je též šéfredaktorem Lidových novin. Patří k předním humoristickým spisovatelům 20. století.
Cirkus Humberto – Tento román vznikl za okupace a měl povzbuzovat české národní vědomí. Kronika zachycuje osudy několika cirkusových generací. Hlavním hrdinou je Vašek Karas, syn jihočeského zedníka, který prošel v cizině všemi stupni výcviku a díky pracovitosti, houževnatosti, odvaze, schopnostem a ctižádostivosti se vypracoval až na ředitele světoznámého cirkusu. Oženil se s dcerou ředitele Berwitze. V díle vystupuje mnoho postav různých národností, jako např. krotitel Gambier, ošetřovatel slonů Ind Arr – Šehir, kuchař Vosátko, akrobat Paolo Roméo, krajané Kerholec, Malina, Jan Bureš a další. Úspěchy jsou dosaženy tvrdou prací a optimistickým přístupem k životu. Autor užívá jemného humoru, lidové mluvy i cirkusového slangu. To mu umožnila dokonalá znalost faktografie.
Klapzubova jedenáctka – Tato póza pro děti vypráví příběh o fotbalovém mužstvu synů českého chalupníka, které se proslavilo ve světě poctivostí, soudržností a chytrostí. Díky tomu dosáhli fenomenálních sportovních úspěchů.
Lidé z maringotek – Děj novely je umístěn do prostředí varietních umělců. Je zde zachycen nejen jejich umělecký život, ale také život milostný.
soudnička – Žurnalistický projev, který ve formě fejetonu osvětluje příčiny, následky a aspekty provinění. Odehrává se v soudní síni. Typický je subjektivní přístup autora a jeho tvořivá fantazie při tlumočení a objasňování faktů, dotýkající se charakterů lidí. Česká soudnička vznikla v Národních listech.
rozhlásek – Tento publicistický žánr je vtipným veršovaným komentářem k nejrůznějším aktuálním událostem. Byl zařazován v novinách na místě sloupku nebo fejetonu. Je pravidelně výrazně a nápaditě rýmován, vyznačuje se lehkým stylem. Vznikl ve 20. letech 20. století v Lidových novinách. Rozhlásky psali mimo jiné Bass, Čapek, Těsnohlídek a Kainar.
kabaret – Žánr zábavného divadla, který vznikl v 80. letech 19. století ve Francii. Zahrnuje divadelní a hudební vystoupení, scénky, skeče, písně, taneční výstupy apod., které jsou volně spojovány průvodním slovem konferenciéra. Podle tematického zaměření se vyhranily různé typy kabaretů, např. politický či literární. Největšího rozkvětu kabaret dosáhl začátkem 20. století. K nejznámějším kabaretům v Čechách patřily Červená sedma a kabaret v Lucerna-baru.
Červená sedma – Pražský kabaretní soubor působící v letech 1910–1922. Hlavními autory byli Červený, Hvížďálek a Bass.