Karel Čapek (1890 – 1938)
Karel Čapek (1890 – 1938)
Narozen v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře, vyrůstal společně s bratrem Josefem a sestrou Helenou, vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu univerzitu Karlovy. Studoval i v Berlíně a Paříži. Od roku 1921 až do konce života redaktorem Lidových novin, hodně cestoval, manželka herečka Olga Schrinpflugová.
komedie Loupežník (1920)
hra R.U. R. (1920)
alegorizující komedie Ze života hmyzu (1921): napsaná s bratrem Josefem
hra Věc Makropulos (1922): zhudebněna Janáčkem
hra Adam Stvořitel (1927): napsaná s bratrem Josefem; název byl ironickým symbolem
člověka, který zničí starý svět, aby vytvořil svět lepší, ale ztroskotává
hra Bílá nemoc (1937), Doktor si klade podmínku, než vyléčí Maršála z Bílé nemoci, aby přestal válčit, tím porušuje lékařskou přísahu, je ušlapán fanatickým davem – sebelepší jedinec je sám slabý aby čelil organizovanému zločinu.
hra Matka (1938), Hra, ve které Čapek ukazuje rozdíl mezi mužským a ženským pojetím života, muž řeší neosobní úkoly, žena zase zachování života, přesto žena pošle svého jediného syna bránit malé děti.
Vladislav Vančura (1891 –1942)
prozaik, dramatik, scénárista, režisér, první předseda Devětsilu, povoláním lékař
hra Alchymista (1932): řeší problematiku individualismu a národního charakteru na osudu
italského alchymisty a šarlatána
hra Jezero Ukereve (1935): zabývá se problematikou kolonialismu, odehrává se v exotickém
africkém prostředí
komedie Josefina (1947): zůstala v rukopise a premiéru měla až po válce, námět připomíná
Shawovu hru Pygmalion, odehrává se v prostředí konzervatoře
Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
představitel poetismu a surrealismu, po válce oficiálního proudu poezie
básník, prozaik, dramatik, překladatel; publicistická a teoretická tvorba
člen Devětsilu (od r. 1922) a Surrealistické skupiny
Narodil se v Biskoupkách u Třebíče, po maturitě studoval krátce v Brně práva, pak přešel na filozofickou fakultu do Prahy, studia nedokončil a stal se spisovatelem z povolání.
hra Milenci z kiosku (1932)
hra Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (1956)
Adaptoval díla jiných autorů:
Calderónova hra Schovávaná na schodech, dramatizace Dumasových Tří mušketýrů, Manon Lescaut podle Prévostova románu, Beaumarchais – Figarova svatba aj.
