Literatura na přelomu století

 problémy předcházející generace
• texty generace 90. let jsou velmi subjektivní. Jsou tak osobní, že to přestane oslovovat čtenáře. Autoři jsou příliš zahleděni do sebe. Začíná jim unikat okolní svět. Symbolismus se stává problémem pro svou rostoucí nesrozumitelnost.
 Reakce mladší generace
• Odklání se od symbolismu (nepřímé vyjádření) a přiklání se k přímému vyjádření. Příklon k lidovějším žánrům. Snaží se být i pro obyčejného čtenáře, ne jen pro nějakou elitu.
• Jsou ovlivnění anarchismem. Nepřijímají žádnou oficiální moc nebo instituce a řízení shora. Snaží se bořit stát a organizace se státem spojené.
• Odmítají styl oficiální společnosti
• Projevy nesouhlasu se společností – neomezují nikoho jiného, ale svým způsobem života dávají najevo odpor. Často mají postavu tuláka (je svobodný, osvobozený od společnosti)
• Bohémský život – jiné oblékání, alkohol, drogy, noční život
• Vyznávají volnou lásku – vztah dvou klidí, kteří ke svému vztahu nepotřebují úřední potvrzení. (trvalé svazky, ale ne manželské)
2. Buřiči a Petr Bezruč
 Petr Bezruč
• vlastním jménem Vladimír Vašek, úředník brněnské pošty, svědek útlaku ostravských 70 000 havířů – po 10 letech – básně (onemocněl a bál se, že by se o nich nikdo nedověděl)
• stylizoval se do škaredého zjevu
• nebyl buřičem
• pseudonym protože: se bál o práci, „Bezruč“ – symbolika, typičtější jméno pro Slezsko, nezvyklá skromnost, chtěl, aby si lidi mysleli, že to psal horník a ne brněnský úředník, byl synem Antonína Vaška (vedl polemiku o rukopisech – vlna odporu, uštván k smrti)
• 1. verše: v časopisu „Čas“ (Herben):
• zaměřuje se na drsné stránky života, i symb. a real., k anarchii, ale individuální
• sbírka „Slezské číslo“ – „Slezské písně“ (1909)
 intermezzo:
• textologie (dříve textová kritika, editologie) = příprava textu k vydání tak, aby byl autentický
• problémy např.: K. H. Mácha – „Cikáni“ (dochovaly se pouze opisy), B. Hrabal (psal s oblibou více verzí), P. Bezruč (ve stáří skleróza – vymyslel si pochybnou teorii a podle ní upravil pův. texty – vydání poslední ruky u něj nešlo aplikovat)
 dílo:
• „Slezské písně“ (1909), „Stužkonoska modrá“ (1930) – symbolizuje život