John Steinbeck

John Steinbeck – Prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny. Napsal mnoho románů, ve kterých líčí těžké osudy amerických nižších vrstev, ať už na perifériích měst či na venkově.
Pláň Tortilla – Román humorně vypráví o kalifornských povalečích a ztracencích, kteří po svém vychutnávají život. Autor v nich přesto vidí skupinu lidí, ze kterých vyzařuje láska, vlídnost, radost ze života, ale také smutek.
Na plechárně – Novela s podobným námětem jako román Pláň Tortilla.
O myších a lidech – Tato novela vypráví o dvou chudácích, kteří při nekonečném putování za prací sní o místě, které by pro ně bylo domovem. Jedním z nich je slabomyslný, avšak dobrácký, silák Lenda „Lennie“ Small. Jakýmsi ochráncem je mu John Milton, který alespoň trochu usměrňuje Lendovu zálibu v hlazení hebkých věci, neboť tato jeho slabost většinou končí tragicky. Novela vrcholí v momentě, kdy manželka šéfova syna, jež obdivuje živočišnou Lendovu sílu a snaží se mu přiblížit, dovolí Lendovi hladit své krásné vlasy. Lendo jí ve svém zápalu zlomí vaz. John, který chce uchránit Lendu před lynčováním, vypráví svému příteli naposledy příběh o budoucím štěstí a poté ho zastřelí.
Hrozny hněvu – Román. Jedná se o kritický sociální román, jehož děj se odehrává v období velké hospodářské krize ve 30. letech v Kalifornii. Rodina Joadovic má svou farmu v Oklahomě. V důsledku velkovýroby se však začínají zhoršovat životní podmínky. Přicházejí velká sucha, pozemky jsou zabavovány bankami, a proto jejich obyvatelé hromadně odcházejí do Kalifornie v naději, že se jim povede lépe. Takový osud postihl i Joadovi, kterým navíc zemřeli babička a dědeček. Nejdříve přicházejí do uprchlického tábora. Chvíli zde musejí zůstat a hledají práci. Práce je však nedostatek a dceru Růžu opouští manžel. Syn Tom zabije šerifa a musí utéci. Rodina dál hledá práci. Při nebezpečné povodni se Růži narodí dítě. Svým mateřským mlékem nakrmí hladovějícího muže, kterého tak zachrání před smrtí. Přestože se rodina rozpadá, zbylí členové rodiny drží pospolu a dodávají si sílu. V textu se objevují biblické symboly: naděje, víra, hněv, smrt. Hrozny nejdříve symbolizují hojnost, pak hněv.
Ernest Hemingway – Prozaik. Nositel Nobelovy ceny. Působil jako žurnalista v Paříži. Stýkal se s umělci kolem americké spisovatelky Gertrudy Steinové. V roce 1918 odešel jako dobrovolník do sanitních oddílů na italskou frontu a byl zde těžce raněn. Podnikal dlouhé cesty, např. po Španělsku a Africe. Během občanské války ve Španělsku působil jako válečný dopisovatel. Po druhé světové válce žil v Havaně na Kubě a na svých usedlostech v USA. Zdravotní potíže a deprese ho přivedly k sebevraždě. Typický hrdina Hemingwayových děl je člověk, který stojí sám proti nějaké živelné síle – přírodě, osudu, který je na konci sil a musí dokázat, kolik je v něm odolnosti a vůle. Na tyto situace reaguje s chlapskou přímočarostí.
Sbohem, armádo – Román byl inspirován autorovými zážitky z první světové války. Líčí tragickou milostnou epizodu mezi americkým řidičem sanitky a anglickou zdravotní sestrou.
Komu zvoní hrana – Děj románu je soustředěn do tří dnů občanské války ve Španělsku. Odehrává se v horách ve fašistickém týlu. V této situaci prožívá americký dobrovolník Robert Jordan, bojující na straně republiky, hluboký vztah lásky ke španělské dívce Marii. Jordan se odhodlá splnit úkol a zničit most i přesto, že tuší jeho nesmyslnost a ohrozí tak sebe i své druhy. Sám si při akci zraní nohu a očekává smrt. Uvědomuje si krásu světa, který stojí za to, aby člověk za něj bojoval a bránil jej. Mottem a názvem románu je citát z básně anglického básníka a poukazuje na otázky smyslu lidské sounáležitosti, odpovědnosti a podstatných životních hodnot: „Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
Stařec a moře – Tato novela je posledním autorovým dílem. Vypráví o smyslu života, který nelze spatřovat v nabytém zisku, ale vědomí, že člověk udělal všechno pro to, čeho chtěl dosáhnout: „… Člověk není stvořen pro porážku ‌‍‎… Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“ Starý rybář Santiago po dlouhé době, kdy neúspěšně lovil ryby s malým chlapcem, vyjíždí na moře sám. Dva dny a dvě noci táhne jeho člun obrovská ryba marlin. Když vysílený stařec rybu konečně harpunuje a připoutá ji k člunu, napadnou jeho úlovek žraloci. Stařec se s nimi pokouší bojovat, ale marně. Chycená ryba se stane jejich kořistí. Vyčerpaný stařec se vrací z lovu jen s kostrou úlovku. To ho ale neodradí.
Zelené pahorky africké – Soubor povídek. Autor zde užívá metody nezúčastněného zhuštěného vypravování. Obsahem jsou např. první světová válka, španělská občanská válka, dostihy, box, rybolov apod.