ANGLIE

ANGLIE

14. a 16. st.

poezie:

Geoffrey Chaucer (asi 1340–1400)
veršované Canterburské povídky – obraz soudobého anglického života

drama:

William Shakespeare (1564–1616) – světový dramatik, básník
autor asi 36 her a sbírky sonetů
historické hry (z dějin antických, anglických, francouzských, např. Julius Caesar, Jindřich VI., Richard III., Antonius a Kleopatra)
komedie (např. Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojanské, Veselé paničky Windsdorvské, Večer tříkrálový, Mnoho povyku pro nic; zvláště energické, optimistické postavy žen)

tragédie:

Hamlet, kralevic dánský
– rozpornost hrdiny: touha uskutečnit ideály × pocit povinnosti potrestat zlo  touha po činu, ale nerozhodnost
– úvahy o smyslu života, lidské existence; pochybnosti
SEŠIT:- Hamlet syn krále, který někdo zabil – strýček, otec přijede jako duch a vyřídí mu že ho zabil právě strýc.
S potulnými herci předvede hru, která strýce prozradí, Hamlet se chystá zavraždit svého strýce, omylem zabije poskoka Apolinea, poskok je otec Ofelie, milenky Hamlet, využij toho strýc, bratr Ofelie zabije strýce, matka nechtěně vypije jed, Hamlet umírá postupně – přenechává trůn neznámému králi.

Othello
– typ žárlivce a typ sobce (intrikána, kariéristy Jaga)
SEŠIT:- místo děje jsou Benátky, Jago si zjistil že je Othello žárlivý na manželku Desdemonu
Othelo zabije manželku, může za to Jago, Othello se zabije.

Romeo a Julie
– o nešťastné lásce dvou mladých lidí (spor Monteků a Kapuletů)
– boj o právo člověka na život, lásku, samostatné určení osudu
SEŠIT:- místo děje Verona, tajně se vezmou – Romeo je Monték, Julie je Kapuletka
Julie si vezme jed, který ji uspí jen na krátkou dobu, ale Romeo si myslí že je mrtvá a tak se zabije, pak se Julie probudí a zabije se taky.

shakespearovské drama – znaky:
 neomezenost látky, času, místa
 obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností (žárlivost, vášeň, přátelství, věrnost, touha po moci, majetku, nenávist ap.)
 postavy žen (nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě) a lidové postavy (Juliina chůva, Falstaff)
 příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda (ne osud jako v antickém dramatu, proti němuž je vzpoura marná)
 komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
 jazyk veršovaný se střídá s prózou (nejnižší vrstvy, komické postavy); lidový jazyk
 vliv antického dramatu trvá, např. existence chóru (ale ve funkci úvodu do situace), motivy řeckého bájesloví
 blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš