Počátky českého národního obrození

· druhá polovina 18. stol.: · doba ústupu feudalismu, vznik občanské společnosti (všichni stejná práva, respekt individuality každého jedince) · zrod nového pojetí národa (tzv. etnické) – území, jazyk, hospodářský život, kultura, tradice, dějiny, politický život Äproces formování národa v novodobém slova smyslu · v celé Evropě ROMANTISMUS (člověk i národ – právo na svou vlastní svobodu) · mnohonárodní Rakouská monarchie – německý živel + Bílá Hora – české národní obrození – národní buditelé – obnova již existujících hodnot (z historie před Bílou Horou) · není pouze českou záležitostí, je evropský jev, období zájmu o národ, historii, kulturu · národ je nejdříve identifikován podle jazyka => NO je tolik spojené s jazykem

· Marie Terezie (1740 – 1780) a Josef (1780 – 1790) – osvícený absolutismus · 1773 – zrušen jezuitský řád, 80. léta – účinnost tolerančního patentu, zavedení povinné školní docházky · 1781 – zrušení nevolnictví – volný pohyb obyvatelstva – trh práce, přístup venkovských obyvatel na městské VŠ, příliv česky mluvících lidí do měst · tendence k jazykové unifikaci – slábne pozice češtiny, mizí ze škol, úřadů,.. česky hovoří jen nižší a nejnižší vrstvy, ale s německými prvky · zemské vlastenectví: čs. šlechta si chtěla udržet některá stavovská privilegia, právo rozhodovat na území Čech a Moravy, odvolávají se na dřívější historická období – posílili česká národní vědomí · jazykové vlastenectví: nové pojetí národa, využívá kladných důsledků společenských reforem: větší myšlenková svoboda, vzrůst vzdělanosti lid. vrstev, početní nárůst inteligence z venkova, rozšíření vzájemných styků obyvatel mezi regiony