Španělsko: (tzv. Zlatý věk španělského písemnictví)
– Španělsko: (tzv. Zlatý věk španělského písemnictví)
Miguel de Cervantes y Saavedra (1547 – 1616):
• „Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha“ – chová se jako středověký rytíř, ale v renesanci, jeho činy vypadají na 1. pohled blaznivě, Don Quijote je literární a lidský tip snílka, motiv sluha X pán – pán je vzdělanější, bohatší, lae v reálu neschopný a potřebuje obyčejného nevzdělaného sluhu, který by ho zachraňoval a pomohl přežít
Lope de Vega (1562 – 1635):
• „Fuente Ovejuna“ (Ovčí pramen): vzpoura sedláků
• zakladatel španělského dramatu
Tirso de Molina (1584 – 1648):
• „Svůdce sevillský“ a „Kamenný host“ – postava Dona Juana (= nejrozporuplnější postava, několik vysvětlení)
– Anglie
Geoffrei Chaucer
• „Canterbourské povídky“ – trochu jako Dekameron, velmi světské, lidé konají cestu a vypráví si
4. Renesanční utopie
• dvojí tvář renesance: vzmach a optimismus x skepse a kritika, větší soc. nerovnost
Thomas More (1478 – 1535):
• „Utopie“: vyhrocení dvojakosti renesance
Thomaso Campanela (1568 – 1939)
• „Sluneční stát“
• obojí zavání principy socialismu (všichni stejně, zrušit osobní vlastnictví)
