Řím

Řím
• psaná latinsky, přejímají řecké vzoru (formy a žánry), ale naplňují je vlastní tvorbou, vrchol latiny 100BC – 100AC
– 1. období rané
• 753 př. K. vznik Říma
• přejímání literárních vzorů od Řeků
– 2. období klasické
• římská literatura psaná převážně latinsky
• hlavně próza a řečnické projevy
– překlady (do latiny)
• Livius Andronicus – překlad Odyssey od Homéra
– Komedie
• Plautus – ustálené lidské tipy (lakotný pán, chvástal,..) „Komedie o hrnci“ (lakomec) „Pseudolus“ (chytrý člověk), „Chlubný voják“ (chlubil)
– Satira
• Petronius – prozaik „Satirikon“ dobrodružný román se satirickými prvku, dochovám pouze zbytek
• Iurenalis
• Martialis
– Poezie
• Publius Vergilius Maro („Zpěvy pastýřské a zpěvy rolnické“ – zdůrazňují půvab života na venkově, kam také rád utíkal, „Aenesis“ – epos z minulosti římského národa a vládnoucího císařského rodu (vybájený Aeneas uprchl z hořící Tróje. Po vzoru Odyssey se dostal po moři k břehům Itálie (k ústí řeky Tiberu), kde položil základy římského státu))
• Ovidius („Žalozpěvy“ – byl ve vyhnanství, „Umění milovat“, „Lásky“, „Metamorfózy“ – 350 let řeckých a římských bájí („Daidalos a Ikaros“, příběhy z trojské války, pověsti o praotci římského národa Aeneovi)
• Marcus Tullius Ciceron – „Zápisky o válce galské“
• Titus Livius – „Od založení města“
• Gaius Valerius Catullus – lyrik, milostná poezie
– Ostatní
• Lucius Annacus Seneca – „O duševním klidu“ – filosof
• Tacitus – „Dějiny“ – dějepisec