IV. Symbolismus, impresionismus, kritický realismus v poezii, naturalismus, dekadence
Impresionismus:
• proměnlivost, zachycuje okamžik přechodu jednoho okamžiku do druhého – dojem, nálada
• vzniká v malířství:
• Francie (…)
• rozmazané kontury, pracuje s odstíny (akvarel)
• v básni:
• „světlo se sype, bije“ – znázorňuje konturu
Symbolismus:
• reakce na impres. a expres. (domnívá ,že jsou povrchní)
• pracuje také s hudebními kvalitami. nálada, zvukovost
• rozdíl oproti impres.: evidentně pracuje s významem (hlubokým)
• na povrchu je jen stín, pravé skutečnosti v nitru a základní prostředek k proniknutí – symbol (např. Kristus – symbol církve – abstraktní) – neuchopitelné
• Sova – „studna naděje“ – voda
• básník si vymyslí, pak nabaluje
• z roviny konkrétní do abstraktní
• Stefan Malarmé: „Báseň znamená jen to, co si přejeme, aby znamenala“.
Kritický realismus:
• Machar – musel se odpoutat od Vrchlického, pomohl Neruda – prozaizace tíhne k pravdě, pravda – kritizoval vše – „protivný dědek“
• nemusí být rýmované, dějovost, hovorovější
Naturalismus:
• Jos. Karel Šlejhar (Šimáček, Karel Matěj Čapek Chod)
• dědek , znechucen člověkem, patologické uspokojení ve zlu, je rád když je člověk zlý, „Kuře melancholik“ – na provaz
