Čapkova novinářská činnost:

– krátce v redakci Národních listů, od r.1922 až do své smrti v Lidových novinách
– „zajímal se o všechno na světě“
– pokračovatel J. Nerudy
– tvůrce sloupku (stručnější než fejeton; glosuje denní události; zabývá se morálkou, vkusem, běžnými životními situacemi) – denně sloupek
– vyjadřoval se srozumitelně, nikdy se neuchýlil k frázím

Soubory fejetonů:
O nejbližších věcech
Měl jsem psa a kočku
Kalendář
O lidech
Obrázky z domova
Jak se co dělá (Jak se dělají noviny; Jak se dělá film, Jak vzniká divadelní hra)
Zahradníkův rok

Cestopisy:
Italské listy
Výlet do Španěl
Obrázky z Holandska
Cesta na sever
Anglické listy

Cestopisy i sloupky doplňuje vlastními typickými ilustracemi.

Apokryfy – konfrontace biblických motivů s motivy z historie a aktuálním spol. děním

Další próza:
– spolu s bratrem Josefem:
Zářivé hlubiny (stejnojmenná titulní povídky je inspirována zkázou Titaniku)
Krakonošova zahrada (konflikt člověka a techniky, obdiv k životu)

Boží muka ( filozofické detektivní povídky)
Trapné povídky ( všední příběhy, kritika maloměšťáctví a banálního života hrdinů)

Továrna na absolutno
– román původně vycházel v Lidových novinách na pokračování
– utopistické téma
– je psán formou fejetonů
– vynález karburátoru dokonale spalujícího hmotu a uvolňující Absolutno, hmotu se záhadnou silou => síla začne měnit lidi, vyvolává mezi nimi konflikty a válku

Krakatit
– utopický román
– ničivá síla vymyšlená lidmi o obrácená proti nim
– protiválečné zaměření
– vynálezce Prokop, kterému byl ukraden vynález
– odpovědnost vědce za důsledky svého vynálezu (inspirován vynálezcem dynamitu A.Nobelem)
– varování, že existují také vědci, kteří jsou ochotni obrátit své znalosti proti lidem
– předpověděl problémy, které měly vzniknout s objevením atomové energie
– „lépe než velké věci, jež chtějí převrátit svět, je dělat věci malé, které lidem pomáhají…“