František Palacký (1798–1876)

František Palacký (1798–1876)
 Hodslavice na Moravě; zemský historiograf; jako politik – liberál (spolu s Havlíčkem), zastánce federalistické koncepce rakouského státu, tj. austroslavismu
organizátor:
založení Časopisu Společnosti vlasteneckého muzeum v Čechách
založení Matice české (vydávání českých knih)

historik:
edice kronik Staří letopisové čeští (14.–16. stol.)
Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě (5 dílné) – německy od r. 1836, česky od r. 1848
 základní historické dílo do r. 1526
 výklad dějin jako zápas němectví a slovanství, tj. principu feudálního a demokratického; vyzdvihuje dobu husitskou
 vysoká epická kvalita textu (dějiny suplovaly chybějící větší epické žánry)
 inspirace pro Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka aj.

b) Literatura umělecká

Jan Kollár (1793–1852) – Slovák, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti; psal česky (evangelík)
 Mošovce, studium v Bratislavě, pak v Jeně (Německo)

vliv pobytu v Jeně:
 po stránce národní a myšlenkové – vliv hrdosti německého národa (odsouzení nesvobody a útlaku doma)
 poznal rozdíl mezi minulostí a neutěšenou přítomností Slovanstva (názvy slovanského původu v jenském okolí – pozůstatky po Polabských Slovanech)
 po stránce osobní – seznámení s Friderikou Wilhelminou Schmidtovou (Mína)

básník:
sbírka Básně (1821) – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika (Míně) se stala základem ke skladbě Slávy dcera (1824) – Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva (= alegorická představa), provází básníka po slovanské pravlasti – motiv putování (viz Dante, Komenský);
skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů (původně 3), nazvaných podle řek protékajících slovanským územím: Sála, Labe, Dunaj; pak Léthé (slovanské nebe) a Acheron (slovanské peklo)

Předzpěv
téma:
záhuba Polabských Slovanů a žal nad jejich zánikem
slovanská vzájemnost
odsouzení germanizace
víra v slavnou budoucnost Slovanstva
humanismus

forma: elegie – nejen žalozpěv nad zašlou slávou Slovanstva, ale i monumentální zpěv o slavné budoucnosti

časoměrná prozodie:
spojení hexametru (6stopý verš) s pentametrem (5stopý verš) = elegické distichon

Zpěvy (oddíly) – obsahují přes 600 vlasteneckých a milostných znělek – sonetů; prozodie přízvučná
např.: Pracuj každý s chutí usilovnou (výzva k práci pro národ a k svornosti)
Co z nás Slávů bude o sto roků? (předvídá slavnou budoucnost)

teoretik:
myšlenky všeslovanské (panslavismus):
spis O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými – představa zvláště kulturní vzájemnosti

sběratel:
slovenských lidových písní: Národnie zpievanky