Ernest HEMINGWAY
Ernest HEMINGWAY
– dobrovolně odešel do války jako mladík (hned po střední škole)
– po válce byl dopisovatel v Paříži, živil se jako novinář
– byl i ve Španělské občanské válce po 2. světové žil na Kubě
– nakonec se zastřelil
– ve svých románech měl zájem o mezní životní situace, psychologické zobrazení člověka, metoda ledovce (objektivní, úsporný styl soustředěný na jednu důležitou situaci, všechno ostatní je skryté)
– jeho hrdinové – individuality
– Nobelova cena
– „Vojákův návrat“ – povídky, ukazuje povahu lidí z „lost generation“
– „Sbohem armádo“ – příběh amerického vojáka a anglické ošetřovatelky
– „Zelené pahorky africké“ – o jeho cestách po Africe a lovu
– „Komu zvoní hrana“ – hrana = smutečný zvon děj románu se odehrává během 3 dnů v občanské válce ve Španělsku, Robert Jordan – učitel španělštiny odchází do Španělska jako odborník na TNT (má zničit most), během jedné akce pozná ženu most zničí a při ústupu na něj spadne kůň a zlomí mu nohu, ona ho nechce opustit
– „Stařec a moře“ – novely, o starém kubánském rybáři člověka není možné porazit, ale jen zničit, důležitá je snaha něčeho dosáhnout čestně a udělat pro to vše
RUSKO
– emigrantská literatura – někteří autoři museli po revoluci emigrovat nesnaží se přizpůsobit ruskému sociálnímu realismu
– domácí literatura – „budovatelský román“ – kladným hrdinou je vždy bolševik (revolucionář) a musí bojovat proti reakcionářům hrdina je nekomplikovanej, lidé se vlivem hrdiny přiklánějí na lepší stranu popularita = podlézavost, vychvalováni Stalina, revoluce
Isaak Emanuilovič BABEL
– žid
– bojoval jako kozák v druhé brigádě generála Buďona
– „Rudá jízda“ – 36 povídek o tažení brigády Buďoného proti Polákům na území Ukrajiny, děj je popsán objektivně a nezaujatě používá tzv. novou estetiku románu – používá dvě protichůdné významové roviny
– „Oděské povídky“ – autobiografické povídky z jeho mládí (např. „Historie mého holubníku“ – o přijetí na gymnázium)
Boris PILŇAK
– „Holý rok“ – první román o revoluci, základní dílo sovětské literární avantgardy kubofuturistický program Holý rok zobrazuje realitu z různých úhlů – až parodický účinek sekaná próza – tradiční vyprávění se střídá s citacemi schválně nedokončený
Jevgenij ZAMJATIN
– „My“ – musel emigrovat do Paříže popisuje obavy z budoucnosti lidstva – utopická vize důsledků uplatnění komunistických principů děj se odehrává v 26. století, vypráví ho konstruktér vesmírné lodi, lidé nemají jména, přesná organizace času, v den volem Dobroditele (ten nejvyšší) propukne revolta – potlačena a organizátoři popraveni předchůdce sci-fi
Michail BULGAKOV
– prozaik a dramatik, spolupracoval s MCHATem
– jeho tvorba byla kritizována a tak vyšla až po jeho smrti
– zpočátku psal satirická díla s utopickými rysy („Osudová vejce“ „Psí srdce“)
– je řazený k magickému realismu – prolínání dvou světů
– „Mistr a Markétka“ – román filozofický, dobová satira ruské společnosti dvě dějové roviny – 1. autor vypráví o dopsaném románu v psych. léčebně, 2. fantazijní rovina faustovské téma, vyprávění o Pilátu Pontském a Ježíši