Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka

Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
– vystupovali prostí lidé, scény z pražského lid. života
– poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj (zhudebněná Františkem Škroupem), která se později stala národní hymnou
3) báchorky-pohádky:Strakonický dudák
– hl. postavy:Švanda(strakonický dudák), Dorotka, Rosava, Vocilka
– hra o lásce 2 mladých lidí, kterým život staví do cesty různé překážky
– rovina pohádková, reálná
– zachycuje typické vlastnosti českého člověka
– hl.hrdina-lidový typ Švanda (miluje Dorotku, její otec v lásce brání, protože Švanda nemá dostatek peněz) odchází do světa vydělat peníze; později se peníze stávají jeho jediným cílem a na Dorotku zapomíná, dostává se do obtížných situací je zachráněn obětavou láskou Dorotky a láskou své pohádkové matky Rosavy. Návrat do vlasti k Dorotce završuje Švandovo prozření a lidské uvědomění
Švanda -dokazuje um českého člověka (co Čech, to muzikant), který se dokáže ve světě prosadit, talentovaný, citlivý, ale podléhající touze po bohatství a slávě v cizině -> apel na národní uvědomění, cílem povznést
– Dorotka – obyčejná dívka, milující, je schopná přinést obět, dovede odpouštět
– Kalafuna – vlastenec, obětavý kamarád
– Vocilka – protřelý světák, který Švandovi „pomáhá“ s penězi, zákeřný

-Tyl směřoval k idyle, viděl ve společnosti rozdíly  ve svých dílech se je snažil řešit milostnou zápletkou mezi lidmi-idealizace
-prozaik-novela Poslední Čech – podlehla kritice K.H.Borovského (každý spisovatel by měl již dříve vědět, o čem píšenemělo by mu jít o svoji slávu, dílo má být promyšlené(
neoriginální, dosti sentimentální, snaha zidealizovat si společnost
-námět ze života šlechtypopisuje něco, co je ve skutečnosti jiné, vládnou zde jiné poměry, než je Tyl vylíčil, značně idealistické