Moderní básnické směry

Moderní básnické směry
přelomu19. a 20. století v české literatuře

CHARAKTERISTIKA DOBY: prohlubování společenské a politické krize, kultura se rozchází s vládnoucí třídou ( smutek, osamění ), mladá generace vstupuje do života bez ideálů, pouze s programem negace a anarchismu,
česká literatura ovlivněna proudy moderního umění v poezii = generace 90. let – bouří se x lumírovcům za napodobování, realistům za přirozenost a suchopádnost , zejména proti „mlhavosti a napodobivosti“ i proti realismu (=přízemnost)
velké množství polemik a sporů, vznik a zánik různých lit. skupin ( Česká moderna, Buřiči, Česká dekadence, Katolická moderna )
GENERAČNÍ SPORY: např. mezi Herbenovým čas. Čas a Šaldou, který prosazoval moderní směry v lit. (stať „Syntetism v novém umění“ 1892)
napadání Vrchlického a Hálka, vyzdvižen Neruda (Machar Hálka prohlásil za druhořadého autora a upřednostnil Nerudu, na obranu Hálka vystoupil Vrchlický)
1884 pol. proces s Omladinou (radikál. mládež kolem čas. Omladina a Pokrokové listy) – odsouzeno 68 osob (zrádce Mrva), mezi nimi i Neumann (vězení Bory, zde začal psát)
Hnutí realistů – T.G.M., reformistické snahy, odmítal revoluci, změn má být dosaženo postupnými přeměnami, publikovali v čas. Čas (Masaryk – „Česká otázka“, „Naše nynější krize“)
boje kolem díla Zoly – konzervativci odmítali (kritika zejména bilogismu a determinismu- lidské jednání je ovlivňováno pudy a prostředím)
spory o RKZ (Gebauer „Potřeba dalších zkoušek RKZ“ 1886)

 ČESKÁ MODERNA
jediné seskupení, sdružující podstatnou část mladých autorů moderna = shrnující název pro směry a tendence v lit. 90.let
hlavní požadavek – umělecká individualita
hlásili se k Manifestu České moderny, který vyšel v roce 1895 v časopise Rozhledy (hlavními autory F.X. Šalda, J.S. Machar, dále pak F.V. Krejčí, , A. Sova, O. Březina, V.Mrštík, J.K. Šlejhar, politici Třebícký, Sloup ), znaky: rozchod s politikou, odlišnost od předchozích lit. generací, chtěli navázat na Nerudu a Borovského, typická umělecká individualita, právo na osobité pojetí tvorby, nejednotný umělecký program

 KATOLICKÁ MODERNA
negativní reakce na Českou modernu, časopis Niva a Nový život ( všichni katoličtí tvůrci )
prohlášení – respekt k tradicím, odmítli moralizaci, snahy o reformu v katolickém písemnictví
S. Bouška, L. Dvořák

 ČESKÁ DEKADENCE
hlásí se k francouzské dekadenci, lartpourlartismus, časopis Moderní revue
K. Hlaváček, J. Karásek ze Lvovic ( mistr mystifikace ), A. Procházka

 ANARCHISTÉ
časopis Nový kult, v roce 1884 velký politický spor s Omladinou
F. Gellner, S.K.Neumann

 HNUTÍ REALISTŮ
T.G. Masaryk, reformistické snahy
propagace moderního umění, odmítání symbolismu, individualismu, propagace civilismu