Řečnické figury (Mistrík, 1980)
a) sugestivní – např. anafora (opakování stejných slov na začátku sousedních vět), epifora
(opakování stejných slov na koncích vět), epizeuxis, pleonasmus
b) emfatické – řečnická otázka, apoziopeze, inverze – obrácení obvyklého pořádku slov
c) názorné – přirovnání, metafora, hyperbola (nadsázka)
d) dramatické – antifráze (věc, její vlastnost se pojmenuje ironicky protikladem), litotes,
zřetězení (postupné uvádění logických soudů, které na sebe navazují)
e) ozdobné – epiteton (básnický přívlastek), eufemismus (navždy odejít = zemřít)
Klasifikace řečnických žánrů (Mistrík, 1977)
a) agitační žánry (politický projev, soudní řeč)
b) naučné žánry (přednáška, referát)
c) příležitostné žánry (slavnostní, smuteční projevy)
d) církevní/náboženské žánry (kázání)
Neverbální komunikace (mimoslovní sdělování)
– proxemika
– haptika
– posturika
– kinezika
– mimika
– pohledy
