3) Ruský realismus
Také ruská společnost se v polovině 19.století snažila vyrovnat s problémy, které v systému carského samoděržaví zůstávaly zdánlivě skryté, ba dokonce oficiálně neexistující. O to intenzivněji však rezonovaly v dění ruské kultury, jež začala hledat odpověď na otázky, jež se se vší vážností dotýkaly budoucnosti Ruska, či spíše matičky Rusi. Jak přetvořit zaostalou agrární společnost ve společnost moderní, aby zaostávání za ostatním světem nebylo tak do očí bijící? Jaký vztah navázat k Evropě a zejména Západu? Nedůvěřovat, ale spolupracovat? Nebo se připravovat na otevřenou konfrontaci a dál rozvíjet myšlenku carského impéria? Jak řešit otázku negramotného venkovského obyvatelstva? Jaký vztah zaujmout k městským průmyslovým centrům? Kdo jsou vůbec dělníci? Jak uspořádat politický systém carské vlády? Vždyť ruský člověk není zvyklý být svobodný a už vůbec mu nemůžeme dát možnost, aby si uspořádal vládu věcí svých podle vlastních představ? Tedy problémy a otázky vskutku sotva řešitelné.
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852): rodák z Ukrajiny; prosadil se však v Petrohradu; velký milovník historie; rád cestuje po západní Evropě; hluboce věřící; na sklonku života propadá mysticismu pravoslavné církve; všestranný autor: věnuje se próze a dramatu; nezaměnitelný svým darem břitkého humoru. Ostrý ironik a satirik všech nectností soudobé společnosti, až se prý sám zalekl jasnozřivých, pronikavých myšlenek, závěrů a soudů, které jeho humor nasvítil, odhalil a implikoval…
