2. polovina 19. století
1850 – zřízen Sbor pro zřízení Národního divadla – předsedou F. Palacký – 1. veřejné sbírky
1862 – narychlo vystavěno Prozatímní divadlo
– (tvořilo část zadního traktu budoucího Národního divadla)
– 1. představení = hra Král Vukašín (od V. Hálka)
– zpočátku neměli k dispozici dobré české hry
1864 = rok 300.výročí Shakespearova narození => cyklus Shakespearových her
16.5.1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu
– postaveno v novorenesančním slohu
– byly organizovány sbírky na jeho stavbu => nápis na oponě„Národ sobě“
– na stavbě se podíleli nejvýznamnější umělci a mluví se o nich jako o generaci Národního divadla ( architekt Josef Zítek, sochaři Josef Václav Myslbek a Bohumil Schnirch (trigy), malíři Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais (opona), František Ženíšek, Václav Brožík
– v literatuře nastupuje generace ruchovců a lumírovců
– po znovuotevření ND přichází kritický realismus
1881 – ND dokončeno, ale vzápětí vyhořelo
1883 – znovuotevřeno po opravě – otevřeno operou Bedřicha Smetany Libuše
1983 – dokončena rekonstrukce, zároveň postavena Nová scéna Národního divadla
– v hudbě vynikají Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Zdeněk Fibich
Bedřich Smetana
– tvůrce české národní hudby a české opery:
Braniboři v Čechách
Prodaná nevěsta
Dalibor
Libuše
Dvě vdovy
Hubička
Tajemství
Čertova stěna
Antonín Dvořák
Jakobín
Čert a Káča
Rusalka
Zdeněk Fibich
– melodram Hippodamie
– opera Nevěsta mesinská