Klíčovým svorníkem celé její stavby se

Klíčovým svorníkem celé její stavby se tak stává roz-těkaný, dynamický, vskutku mámivě přiopilý básnický subjekt, jenž jedině a pouze prostřednictvím svého tvár-ného úsilí existuje v motivech cesty (dokonce asociace Prahy), vzpomínek, představ a zejména času, který v ja-kémsi nekonečně trvajícím okamžiku obsahuje, mísí a syntetizuje minulost s budoucností a ustaluje je v trvání přítomné chvíle, jež každým dalším obrazem jako by pomíjí, hyne, aby byla každým následujícím znovu a znovu vyvolávána k životu… dále jsou důležité obrazové básně či básně v obrazech: tzv. kaligramy
d) dadaismus: hnutí DADA programově objevuje další zdánlivě neskutečný či tabuizovaný rozměr bytí moder-ního člověka, jenž bychom mohli charakterizovat velmi zjednodušeně jako tíhnutí k záměrné primitivnosti až vulgaritě, oslavě nihilismu a nicoty, k naivitě, nahodilosti či náhodě, již jako by zlovolně či zlomyslně ovládají naše životy, a nalézá seberealizaci v paradoxu, v mystifikaci, v pokusu vyjít vstříc této nahodilosti, či v pokusu ji dokonce ovládnout a učinit ji základním principem našeho žití, to vše s odstupem sebeironické a rouhačské nad-sázky, s vědomím vlastní pomíjivosti, a přesto jediného možného vzdoru, možná směšného, ale stvrzujícího ne-samozřejmost našich osudů v neklidném světě. Vždyť rouhačský smích bývá přisuzován jedině Stvořiteli, tak proč ne i tvůrcům umění, kteří takto zdánlivě zpřetrhali veškeré vazby a vztahy k reálné skutečnosti… dadaistic- ké hnutí vykrystalizovalo v průběhu I. světové války v neutrálním Švýcarsku, když se skupina přátel z umělecké bohémy rozhodla v Curychu založit Kabaret Voltaire: mezi zakládající členy patřili: Tristan Tzara, Hugo Ball, Hans Arp aj. Za duchovního guru dadaistického konceptu světa je právem považován Tristan Tzara