Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry)
1943: výrazně lyrizovaný text jakoby z jiného? dětského světa? plný symbolů nezkaleného, průzračného vidění skutečnosti, člověka, života a světa. Vypravování v ich-formě. Hlavním hrdinou je pilot, jenž se k tomuto řemeslu dostal přes různé peripetie dětství, výchovy a dospívání. Během letu havaruje na saharské poušti a v okamžiku z nejtěžších spatří zde bytost nepodobnou nikomu a ničemu, co dosud na Zemi viděl. Jejich seznámení má podobu rozhovoru dvou neznámých světů: nakresli mi beránka. Tak začíná jejich společná pouť… Pilot pojmenuje svého známého Malým princem, neb mu pravděpodobně ztělesňuje a konkretizuje vlastní pohádkovou fantazii. Je užaslý, že Malý princ není zasažen lidským světem, civilizací… Podobně Malý princ nechápe nic z toho, co pilot dělá, oč usiluje, proč je smutný a neraduje se z jejich shledání. Žijí svými rozhovory, Malý princ navštívil Zemi jako už několikátou planetu v pořadí (sedmou), byl zvědavý, jak vypadá život. Nebyl spokojen na své planetě, protože se nepohodl s květinkou, jedinou svého druhu, s trny, pravděpodobně růže, do níž se asi zamiloval, přestal ji zalévat, ona vadla, pečovat o ni… a on nechápal, jaký typ vztahu s ní má navázat, vždyť tak krásně voněla… A tak využil tahu tažných ptáků a opustil ji…
