Ludvík Vaculík (*1926)

– rodák z Valaška, tvrdá nátura, v plzeňském rozhlase
– román – (r. 66) – Sekyra – mohutný moderní experimentální román, vyvolal rozruch, skandál ve straně a vládě, proč? – sekyra – obr. pojmenování, název – výhrůžka, vypravěč v ich formě – redaktor v Praze, průšvih – sleduje případ mladé dívky, která se stala obětí komunistické šikany, vyhodí ho ze strany, odjíždí na Valašsko, aby si odpočinul a ohlédl se za svým životem = ohlédnutí za dějinami československá v 2/3, ohlednutí je depresivní, vybavuje si tatínka – nadšený komunista, byl španělák (bojoval ve šp. válce), po válce – vysoký funkcionář; vzpomíná na něj v dobrým; ve zlým, hádali se u slivovice, nesouhlasil s jeho posledními léty (byl pro paneláky …), hl. hr. má ke komunismu výhrady, motiv tesařské sekyry, kterou otec vždycky zasekl do futra; vypravěč by se s ním chtěl poradit, ale nemůže; dochází k devastaci přírody; prolínají se – vzpomínky, úvahy … konec – s Karlem Balejem (bratranec) jdou krást do lesa dřevo, Karel nemůže pochopit, proč je vypravěč smutný, ironie na závěr, vzít sekyru a udělat pořádek

Milan Kundera (*1929 ->) – spíš řazen do francouzské poezie, nechal se zlákat komunistama, byl zakázanej, v 70. letech odešel do Paříže, už se sem moc nevrací (pohádal se s přáteli – Havel), všestranný autor, ale uznává pouze své romány, vše ostatní = hříchy mládí; začíná jako básník