Kosmas: KRONIKA ČESKÁ (KOSMOVA KRONIKA)
-pocházel ze zámožné rodiny v Praze, po studiích v zahraničí se vrátil domů, děkan svatovítské kapituly, žena Božetěcha, syn Jindřich, první neanonymní dílo, první dílo kronikářského typu, první dějiny národa
-latinsky – pro úzkou veřejnost (vzdělanou), prokládaná anekdotami, ironie
-naučná funkce (historie) i zábavná, vlastenecký ráz – Kosmas myslí česky – bohemika = česká slova v latinském textu
– rozdělena do tří oddílů – každý někomu věnován
1.část – Probošt Šebíř – mytologická, nedoložená
2.část – Konstantin – poloautentická, zapisoval příběhy, které slyšel od pamětníků
3.část – Gervais – autentické, píše o době, kdy žil
– styl – živé vypravování, dialogy, podrobné charakteristiky postav, citáty z římských autorů (Vergilius, Horatius), líčení bitev – dílo nejen historické, ale i umělecké – cesta k zesvětšťování literatury
Písemné památky z konce 13. a začátku 14.stol.
-rozvitý feudalismus, zesiluje měšťanstvo, vliv světského prostředí = laicizace (zesvětštění)
-demokratizace a zčeštění lit., výlučné postavení verše
-nezájem o původnost námětu, anonymita autora – obtížná datace, staročeská díla – kroniky, duchovní písně, legendy, světský epos