U NÁS – ČESKÝCH ZAMÍCH
U NÁS – ČESKÝCH ZAMÍCH
0. léta 15. st. – 20. léta 17. st.
renesance se v pravém slova smyslu neprosadila (vliv náboženské ideologie), pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próze, např. Historie o bratru Janu Palečkovi
specifické znaky českého humanismu:
snaha po rozšíření humanistické vzdělanosti
vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí
obsahově – převaha naukového charakteru literatury
literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny, význam knihtisku
náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v 15. a 16. st. (s reformačním hnutím)
2 linie:
latinští humanisté, např. Jan z Rabštejna (Dialogus), Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (filozofická próza, ódy, elegie), Jan Campanus Vodňanský
národní humanisté – píší česky (vzdělaní měšťané)
nauková literatura
Viktorin Kornel ze Všehrd (Chrudim)
překladatel a právník:
O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery – jazyková dokonalost, počátky česky psané vědy
cestopisy
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (cesta do Benátek a Egypta)
Václav Vratislav z Mitrovic (cesta do Cařihradu)
