Alois a Vilém Mrštíkové (1861 – 1925, 1863 – 1912
Alois a Vilém Mrštíkové (1861 – 1925, 1863 – 1912)
Jejich sociálně laděná hra Maryša má pět dějství; odehrává se na slovácké vesnici. Maryšou dosáhla svého vrcholu česká realistická tvorba.
Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala, a Francek, syn chudé domkářky, se mají rádi. Francek je však odveden na vojnu a rodiče přinutí Maryšu k sňatku s ovdovělým mlynářem Vávrou, přestože má tři děti a špatnou pověst, že svou ženu bil a trápil. Manželství není šťastné. Po dvou letech se vrací Francek a chce s Maryšou utéct do Brna. Ta odmítá, přestože se rozhodla svého muže otrávit jedem na krysy.
Jsou zde zobrazeny předsudky, které nedovolují Maryše vzepřít se vůli rodičů a opustit muže, ale také úloha majetkových poměrů na vesnici.
K realistickému dramatu se řadí také dramatická tvorba
Aloise Jiráska (1851 – 1930). Jeho dramata můžeme rozdělit do tří tematických okruhů:
hry s historickou tematikou: husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
pohádková témata: Lucerna, Lesní panna
hry z vesnického života: Vojnarka (láska milenecká x láska mateřská)
Otec (majetek na vesnici rozhoduje o vztazích mezi lidmi)
Ve hře Lucerna se dostaneme na panství mladé kněžny, kde neomezeně vládne vrchní. Pouze mlynář je zproštěn poddanství a roboty. Jedinou jeho povinností je svítit kněžně lucernou na cestě od mlýna ke starému zámečku v lese.
Kněžna ohlásila vrchnímu svůj příjezd. Pan vrchní poslal k mlynáři vzkaz, aby v čele sedláků přivítal paní kněžnu a jeho nevěsta Hanička aby uvítala kněžnu jako družička. Mlynář je však rozhněván na vrchního, že mu chtěl dát porazit lípu, a odmítne jeho rozkazy splnit. Tím ho proti sobě popudí a vrchní žaluje na mlynáře paní kněžně. Ta zatoužila vidět mlynáře, hrdého a přímého člověka. Poručila mu, aby ji s lucernou doprovodil na lesní zámeček. Mlynář poslechne a kněžnu doprovází. K zámečku spěchá učitelský mládenec s vesnickými šumaři, aby kněžně zahráli.
Chce ji při té příležitosti požádat o učitelské místo. Kněžna nabízí mlynáři, že ho vezme s sebou do města. Mlynář odmítá a když se dozvídá, že se vrchní chystá skácet jeho starou lípu a že chtěl odvléct Haničku, vyčítá kněžně, že jej odvedla úskokem z domu a odešel hájit Haničku i posvátnou lípu. Hanička se před vrchním skryla v lípě. Vrchní se již připravuje, že dá lípu skácet, vtom přiběhne mlynář, aby tomu zabránil. Byl by podlehl, ale přichází kněžna, zabrání násilí a rozbije lucernu na znamení, že zbavuje mlynáře všech povinností k vrchnosti. Učitelský mládenec nakonec místo od kněžny dostal a vodník Michal, který toužil po Haničce, se odstěhoval. Hanička je šťastná pod ochranou mlynáře.
Pohádkový motiv zde doprovází boj lidu proti feudálnímu útlaku (symbolem je lucerna, kterou kněžna rozbila) a za svobodu (symbolem je stará mlynářova lípa).
