Ivan Blatný (1919 – 1990)

Ivan Blatný (1919 – 1990)
Narodil se v Brně, syn spisovatele Lva Blatného, vystudoval na FF MU češtinu a němčinu, roku 1948 požádal v Londýně o politický azyl, u nás mu byl poté zabaven majetek a nesměly se vydávat jeho knihy. Spolupracoval s BBC a Svobodnou Evropou, několikrát hospitalizován na psychiatrii s paranoidní schizofrenií.
– dílo:
Tento večer (1945) – čerpá z brněnského prostředí, ovlivněno poetikou Skupiny 42, užívá přímá pojmenování, psáno metodou koláže (části dokumentů, útržky rozhovorů…)
Stará bydliště (Toronto 1979, Brno 1992) – napsáno na psychiatrické klinice v Anglii, sbírka plná vzpomínek na Brno, mládí, přátele. Motivy samoty a stesku po domově.
Pomocná škola v Bixley (samizdat 1982) – detailní vzpomínky a záznamy, autentické situace, které prožívá, princip výstavby textů je koláž či montáž, dějinné události v asociaci s realitou léčebny, jedna představa vyvolává druhou, podoba makarónské poezie (tzn. ve verších se mimo čj a anj objevují i jiné jazyky); trojí typ poetiky: poetistická hravost, surrealistická snovost, syrový realismus

Josef Hiršal (1920 – 2003)
Autor experimentální poezie – za války se stýkal s Bednářem a s lidmi z jeho skupiny, potom se sblížil s lidmi ze Skupiny 42, zejména s Kolářem. V 50 letech spolupracoval s Bohumilou Grögrovou, která je spoluautorkou většiny jeho experimentálních děl, např. sbírky Job – boj.

Ladislav Fikar (1920 – 1975)
– básník, redaktor, překladatel, člen skupiny Mladá fronta
– dílo:
Samotín (1945) – reflexivní a milostná lyrika šrámkovského typu, intenzita citového prožitku, intimní lidské osudy ve venkovském prostředí
Kámen na hrob – vyd. posmrtně, motivy lásky, štěstí, ženy, matky, dětství, ale také smrt, bolest, stesk, zničení země a devastování hodnot