e) surrealismus –

e) surrealismus – je chápán do jisté míry jako završení předcházejícího vývoje avantgardy: slovo surrealismus překládáme jako nadrealismus: objevuje se současně ve výtvarném umění a v literatuře. Snaží se sjednotit, postupy a principy uplatňované i v dalších uměleckých směrech, velmi blízko má k hnutí DADA. Přichází ovšem s převratným objevem a metodou, jak objevit společného jmenovatele všech těch protikladných sil a subjekto – objektových vztahů, jimž je moderní člověk vystaven a nucen čelit, a sice s objevením pojmu a principu tzv. absolutní či nadreálné reality.
Do centra pozornosti se opět dostává princip automatismu, montáže, koláže, nahodilosti, které ovšem už nejsou čistě mechanického, hravého rázu, ale jsou založeny na vědeckých poznatcích průzkumu lidského nevědomí či podvědomí. Surrealisté proto využívají poznatků tzv. psychoanalýzy. Představitel tohoto hnutí je např. S. Freud, Picasso, Ernst, Miró, Dalí

2) Próza – ocitá v neskonale složitější situaci než poezie (nemůže využívat ani zdaleka tolika tvárných možností, přístupů, postupů a experimentů jako např. básnická tvorba). Do cp. se dostávají tři základní témata: a zejména zcela nový a objevný je pak způsob, jakým dochází k jejich estetickému ztvárňování či předvádění , tj. k jejich pre – zentaci a re – prezentaci. Jsou to: téma času, subjektu a všechno, co k němu patří, a téma existence či bytí tohoto subjektu.