– ad2) sponové sloveso
– ad2) sponové sloveso, které nemá vlastní věcný význam (být, mít, stát se, zůstat, zdát se) + jméno, které je významovým jádrem přísudku (Jsem studentem OU. Obraz je můj. Kniha je drahá. Otec se stal učitelem. Už máme po zkoušce.)
– ad3) ustálená rčení, hesla, reklamní slogany (Mladost – radost, staroba – chudoba. Pes – nejlepší přítel člověka. IPB – nejlepší investice vašich peněz. Grand Vitara – nejprodávanější terénní vůz v roce 2006.)
– 7. pád versus 1. párd přísudkového jména:
– 1. pád – trvalá vlastnost, začlenění do nadřené skupiny jevů
(Otec je dobrák. To je pravda. Vlk je šelma. Železo je kov.)
– 7. pád – vlastnost aktuální, přechodná (je i není nutno):
(Byl prezidentem v letech…. Je studentem/student vysoké školy.)
– shoda přísudku s několikanásobným podmětem (viz seminář)
– shoda přísudku s podmětem
– v osobě, čísle i rodě
– výjimky: Čas jsou peníze. Jeho výhra jsou hodinky. To byl můj manžel. To jsou její bratři.