Vývojové tendence nejstarší české literatury

Vývojové tendence nejstarší české literatury
( literární památky staroslověnské, latinské,vznik česky psané literatury )

rozumíme období zhruba od poloviny IX. století, bereme v úvahu hledisko geografické, tzn. písemné památky z českého území = psané staroslověnštinou, latinou, staročeštinou, popř. němčinou ( rozhodující že vznikaly na našem území
vzrůstající zájem o literární tvorbu, proto se začala objevovat díla se světským obsahem psaná v národních jazycích (zábavná literatura, rytíř. romány, legendy, cestopisy apod. )

POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ U NÁS

 Doba písemnictví staroslověnského a latinského ( pol. 9. st. do. 13. st. ):

– nejstarším představitelem slovesné kultury u nás je ústní lidová slovesnost, která nebyla písemně zachycována (později zpracována v pověstech, kronikách, legendách atd.)
– nejstarší literární díla se většinou zachovala jen ve zlomcích, často jsou anonymní. Je těžké stanovení správného znění textů, či správná datace vzniku.
– základy ke sloves. kultuře naší země byly položeny v 2. polovině 9. stol. na Velké Moravě.
a) Staroslověnské písemnictví (9. stol)
– počátky naší literatury souvisí se šířením křesťanství.Křesťanství k nám pronikalo z Východofranské říše spolu
s latinou, ale zároveň existovaly hospodář. i kulur. styky s Byzancií. Do této země se obrátil kníže Rastislav r. 862 a požádal císaře, aby vyslal na Vel. Moravu učitele, který by lidem vyložil křesťanskou víru v jazyce srozumitelném.
– roku 863- příchod Konstantina (později Cyrila) a Metoděje na VM, měli šířit křesťanství a položili základy vzdělanosti
– C+ M pocházeli ze Soluně (Řekové), ale znali také slovanské a makedonské nářečí, na těchto základech vytvořili jazyk staroslověnštinu (někdy označována jako stará církevní slovanština). Písmo, jímž zapisovali texty – hlaholice (upravená řecká abeceda). Později vznikla cyrilice (na území Bulharska, stala se základem pro azbuku).
C+M dosáhli papežova uznání slovan. bohoslužeb, tím se stala staroslověnština kulturním jazykem.
– po smrti Metoděje – r. 885 ( Konstantin r. 869) nabyla převahy latinská liturgie, došlo k pronásledování jejich žáků. Byly zakázány bohoslužby ve slovanském jazyce.

Literární památky
ŽIVOT KONSTANTINŮV a ŽIVOT METODĚJŮV – legendy o obou bratrech, životopisy, obrany jejich díla
– ŽK- vznikl na území VM, autor snad Metoděj, je starší, básnický jazyk – metafory, citáty z Bible
– ŽM- napsali Metodějovi žáci, stručnější, prostší
– „Proglas“- nejstarší dochovaná slovanská báseň, předmluva k překladu evangelia, autor snad Konstantin, zdůrazňuje právo člověka naslouchat bohoslužbě v mateřském jazyku, opěvuje překlad Písma do slovanského jazyka.
– rukopis KYJEVSKÉ LISTY
b) Přechod od staroslov. literatury k latinské (10. – 11. stol)
– poč. 10. stol.- rozpad VM, vznik českého státu. Staroslověnštině konkuruje latina (Přemyslovci podporovali římskou církev a latin. vzdělanost). Kolem 11. stol. vytlačuje latinská kultura staroslověnskou kulturu.
– střediskem staroslověnské kultury je Sázavský klášter (r. 1032)- založil ho kníže Oldřich, působil zde opat Prokop

Literární památky
– LEGENDA O SV. VÁCLAVU (Život Václava)- 1. staroslověnská legenda o sv. V., vznikla v Čechách (pol. 10. stol), vypráví o dětství Václava, jeho zavraždění Boleslavem u chrámu sv. Víta
– vzniká také řada dalších legend ze života světců, zejm. sv. Ludmily a sv. Václava
– KRISTIÁNOVA LEGENDA (Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky) latinsky, konec 10. stol., autor neznámý, ale vzdělanec, pramenem mu byla staroslov. Legenda o sv. V., složitá skladba (rozsáhlá souvětí, nezvyklý slovosled, synonyma…). Václav byl skromný, milosrdný a pracovitý člověk
– avšak ani po vítězství latinské kultury nezanikla zcela staroslověn. vzdělanost. Dokládá to Hospodine, pomiluj ny (smiluj se nad námi), nejstarší česká duchovní píseň (asi 10. stol.), zpívána lidem při slavnostních příležitostech, později národní hymna
Zachovaly se i památky právnické – např. zakládací listina litoměřické kapituly (r. 1057), je v ní 1. česká věta ze 13. století: Pavel dal jest Ploškovicích zemju…= glosa (český vpisek do cizojazyčného textu)