Vítězslav HÁLEK (1835 – 1874)
Vítězslav HÁLEK (1835 – 1874)
– přítel Nerudy, ale byl šťastnější než Neruda
– už za svého života byl uznáván nejlepším českým básníkem
– studoval v Praze filozofii, ale kvůli literatuře studia nedokončil
– organizátor almanachu Máj organizátor kultury v Praze
– psal poezii, dramata (nic moc) a povídky
– teoretický mluvčí mladé generace
– byl i novinářem (Národní listy) – fejetony, kritiky (hlavně literární a dramatické)
– psal do časopisů Květy, Lumír napsal „Gogola hledám“ – vyslovil zde zásady realistického umění
– jeho díla jsou ovlivněna jeho životem v Dolíku u Mělníka (klid, radost)
– založil nakladatelství Slovanská beseda – vydávalo překlady ze slovanské literatury
POEZIE
VEČERNÍ PÍSNĚ – 1859
– sbírka drobných básní
– hlavní téma – šťastná láska, idylická příroda, kladné city v člověku, přirozený citový život bez společenských a náboženských předsudků
– např. „Nekamenujte proroky“ „Kdo v zlaté struny zahrát zná“
– spolu s touto sbírkou vyšla i báseň ALFRÉD – lyricko-epická skladba, nešťastná láska, zločin vliv Máchy a Byrona
POHÁDKY Z NAŠÍ VESNICE
– epické básně vydané posmrtně
– vesnice je představena jako ideální lidské společenství
– básně jsou spíše antipohádkami inspiroval se baladou nejdeme tu řadu baladických básní sociálních i psychologických
– např. „Jíra“ „Dražba“
V PŘÍRODĚ – přírodní lyrika zobrazuje rodný kraj (Dolík u Mělníka)
PRÓZA
– krátké povídky o venkově, o sporu rodičů s dětmi vyvozuje závěr – žít v souladu s přírodou
MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA
– o lásce, které brání rodiče
– dívka ze statku, Liduška, se zamiluje do chudého chlapce, muzikanta. Liduška si však má vzít bohatého. Před oltářem ho odmítne a zblázní se. Žije ve svém světě, běhá za každou muzikou a tam tancuje. Rodiče mají výčitky svědomí.
NA VEJMINKU – zlé chování k otci
NA STATKU A V CHALOUPCE – srovnání chudých a bohatých
POLDÍK RUMAŘ – hodný, ušlechtilý člověk se obětuje pro jiné pracoval na rumišti, rubal led, stará se o syna, žena, kterou miloval, mu utekla s jiným