POEZIE

 POEZIE
HŘBITOVNÍ KVÍTÍ – 1858
– pesimismus, skepse, písně soucitu, odraz nálady společnosti
– smutná milostná lyrika
– kostnatý jazyk, plný archaismů, nelibozvučná slova, podobné Baudelaireově sbírce Květy zla
– nepříznivě přijata, Neruda označen za morbidního básníka  Neruda se na 10 let odmlčel
– básně jsou pouze číslovány
KNIHY VERŠŮ – 1868
– tři knihy a jsou sem přidány i některé básně z Hřbitovního kvítí  manifestovala spojitost s první sbírkou (ukázal, že na ní trvá)
– Knihy veršů výpravných – sociální balady píše o sílách co člověka ničí – společnost např. – „Dědova mísa“ – vnuk poučuje otce, že se chová k dědovi bezcitně, „Před fortnou milosrdných bratří“ – epická báseň se sociální tématikou, …
– Kniha veršů lyrických a smíšených – Otci – 10 básní, rozpor mezi synovskou láskou a vzpurnou odbojností Matičce – vyznání lásky a obdivu a Anně – obžaloba osudu, že si ji nemohl vzít, že mu umřela
– Kniha veršů časových a příležitých – hlavně národní tématika, ironická analýza bachovského období např. – „Projevy k vlasti“, báseň věnovaná K. H. Borovskému, …

PÍSNĚ KOSMICKÉ – 1878
– perspektiva lidstva v budoucnu, vědecký pokrok, dobývání vesmíru lidstvem
– vzbudila kladný ohlas, optimismus s víra v pokrok
– „Jak lvové bijem o mříže“ – cesta lidí od bezmoci k vítězství víra ve schopnost člověka a lidského rozumu, v sílu národa (metafora lva)

BALADY A ROMANCE – 1883
– anekdoty a humor čtenářsky nejpřitažlivější
– zrušil hranice mezi baladou a romancí (označení básní ji libovolné – balady jsou humorné a obráceně)
– tématicky rozmanitá sbírka – lidské vztahy (matka dítě), otázky národního charakteru, legendární a biblické látky
– „Romance o Černém jezeře“ – připomíná Máj „Dětská balada“ – věnovaná Heydukovi, kterému zemřelo dítě „Balada česká“ – veselá, národní, láska k lidu a zemi, pokus o charakteristiku českého člověka a české země – paralela s vínem

PROSTÉ MOTIVY – 1883
– obsahuje čtyři oddíly : Jaro, Léto, Podzim, Zima – do těchto ročních období se promítá běh lidského života od mládí (jara) do stáří (zimy)
– nejsubjektivnější sbírka, intimní zpověď stárnoucího básníka
– pocity osamělosti, naděje milostného štěstí, rezignace, smíření se životem
ZPĚVY PÁTEČNÍ – 1896
– vydány až po jeho smrti (díky Vrchlickému)
– využívá velikonoční symboliku, neologismy, lidová rčení, výrazy z lidové mluvy
– ukazuje utrpení, umučení národa a vidina znovuvzkříšení českého národa