Všestrannost spisovatelského talentu Karla Čapka

Všestrannost spisovatelského talentu Karla Čapka

– kritik, filozof, prozaik, překladatel, dramatik, estetik, vychovatel, novinář (redaktorem Národních listů a Lidových novin)
– nositel státní ceny za Povídky z jedné kapsy od roku 1925 předsedou československého Penklubu
– narodil se 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. 12. 1938 v Praze
– nejmladší z dětí – o 4 roky starší sestra Helena a o 3 roky starší bratr Josef
– jeho otec (okresní lékař v Úpici) chtěl aby se stal Karel taky lékařem, ale ten těžce snášel pohled na nemocné, zraněné, umírající – trpěl s nimi a za ně viděl bídné domácnosti tkalců, poznával jejich chudobu  tady se zrodilo jeho sociální cítění
– na mnoha místech Čapkova díla se setkáme s postavou moudrého všechápajícího lékaře, plného toho nejvlídnějšího člověčenství (dr. Tomáš – Krakatit, dr. Galén – Bílá nemoc, …)
– studoval gymnázium v Hradci Králové, v Brně a Praze a poté studoval Filozofickou fakultu v Praze, Berlíně a Paříži
– v dubnu 1904 vyšlo Karlovo první oficiálně publikované dílo v brněnském týdeníku „Neděle“ – byly to dvě básně nazvané PROSTÉ MOTIVY
– 1915 vyšla oběma bratrům první společná kniha ZÁŘIVÉ HLUBINY vůbec první tištěnou prací podepsanou oběma bratry byl v listopadu 1907 referát o 23. výstavě Spolku výtvarných umělců Mánes, první uměleckou prózu vydali (oba) v lednu 1908 v Lidových novinách pod názvem NÁVRAT VĚŠTCE HERMOTIMA
– první samostatná kniha Karla vyšla v roce 1917, byl to soubor povídek BOŽÍ MUKA
– pragmatik – filozofický směr, který vznikl v USA (W. James) a zabývá se otázkou „co je pravda?“ = užitečnost a úspěšnost pravdivé je to, co je užitečné v praxi, kritériem je praxe a zkušenost jednotlivce  pouze relativní (subjektivní pravda)
– význam Čapka – myslitel demokracie a humanismu obohatil jazyk svými myšlenkami, stylem psal všechny žánry (fejetonista, básník, dramatik, …) svá díla si sám ilustroval zachycení civilizačních problémů nepoučuje pouze glosuje

 NOVINÁŘSKÁ ČINNOST
– nejprve psal pro Národní listy, ale když vyhodili Josefa, tak na protest odešel i on, hned však nastoupil do Lidových novin
– přispěl k rozvoji fejetonu, sloupku a causerie (vtipná literárně vytříbená úvaha o nějakém problému, vzbuzuje dojem besedy se čtenářem)
– uměl využít nejobyčejnější maličkost, kterou zobecnil do lidského problému
– novinařina mu poskytla nejen impuls pro jeho dílo, ale měla i dobrý vliv na jeho jazyk a sloh
– na stránkách novin tiskl většinu toho co napsal ve vlastní novinářské praxi zkusil všechny publicistické útvary – nejvíce se proslavil svými sloupky
– novinářskou činnost popsal v sérii krátkých próz JAK SE DĚLEJÍ NOVINY jeho působení na postě dramaturga v Městském divadle na Královských Vinohradech (1921-1923) ho inspirovalo pro napsání úsměvného cyklu JAK VZNIKÁ DIVADELNÍ HRA A PRŮVODCE PO ZÁKULISÍ
– hodně cestoval po Evropě  cestopisy, fejetony (ANGLICKÉ LISTY, VÝLET DO ŠPANĚL, …)
– ZAHRADNÍKŮV ROK – popisuje svoji lásku ke květinám, kterou zdědil po otci
– V ZAJETÍ SLOV – věnuje se zde frázím, podle něj jsou fráze neustálým lhaním a stávají se z nich prostředky demagogie, veřejných lží
– CESTA NA SEVER – fejeton