Ota FILIP
Ota FILIP
prozaik a novinář, přední postava exilové literatury období normalizace
pochází ze Slezska; během života střídal novinářskou a redaktorskou práci s manuálními povoláními (z politických důvodů)
v srpnu 1969 byl zatčen a odsouzen za podvracení republiky; v r. 1974 byl vypovězen do SRN
velice čtivý román CESTA KE HŘBITOVU – spojuje tematiku okupace s problémy dospívajícího chlapce (linie
Škvoreckého Zbabělců); vážnost, tragika celého období, poopravuje idealizované obrazy osvobozování
NANEBEVSTOUPENÍ LOJZY LAPÁČKA ZE SLEZSKÉ OSTRAVY – čtyřdílný román, líčící národnostní a politické třenice na Ostravsku v době od 20.let do r. 1968
KAVÁRNA SLAVIA – groteskně fantaskní román podávající obraz novodobých českých dějin od 1.sv.v. do r. 1968
Alexandr KLIMENT
básník, prozaik, dramatik, též postižený normalizačními zákazy
zaměřuje se na osobní problémy jedinců a na postižení motivace v jejich jednání; jeho postavy pozbývají pod vlivem svých prožitků veškerou chuť k životní aktivitě
mistr psychologického ztvárnění postav
povídky HODINKY S VODOTRYSKEM
NUDA V ČECHÁCH – jedna ze špičkových českých próz; vyšla nejdříve v zahraničí; hl. hrdinou je architekt Svoboda, který v okamžiku rozhodování o emigraci do Francie bilancuje svůj život zde; kniha je svědectvím o zdeformované společnosti, ale i o deformaci etických hodnot jednotlivců
Vladimír Škutina
humorista, publicista, autor televizních seriálů, legendární vězeň z období vlády prezidenta Antonína Novotného
vězněn byl na poč. 60. let za urážku prezidenta republiky, dále v letech 1969-1974 za televizní vysílání v srpnu 1968
pokud mohl, tak pracoval v rozhlase a televizi, od r. 1977 ho zaměstnali jen jako kameníka v Příbrami
r. 1978 emigroval do Švýcarska
PREZIDENTŮV VĚZEŇ – jedna z tajně šířených, nejčtenějších knih v období normalizace, která je autobiografickým svědectvím o vězení v 60. letech
PREZIDENTŮV VĚZEŇ NA HRADĚ PLNÉM BLÁZNŮ – svědectví o vězeních husákovské éry; hradem plným bláznů je míněna věznice na Mírově, kde autor nechtěně pobýval
jeho knihy nemají vysoké umělecké ambice, ale jsou důrazným mementem varujícím před jakoukoli totalitní mocí a
zvůlí na konci 60. let se proslavil svým pořadem Co tomu říkáte, pane Werichu, ve kterém oba reagovali na aktuální společenské události
Eva KANTŮRKOVÁ
prozaička a novinářka
její dílo tíhne k otázkám mravních imperativů; ponižování lidské důstojnosti, psychický nátlak či manipulace s lidmi, kteří se nemohou bránit, to vše bravurně zachycuje
SMUTEČNÍ SLAVNOST – lyrický ponurý román o smrti a pohřbu sedláka, který byl v 50. letech z politických důvodů donucen se vystěhovat z rodné vsi; nyní, v 60. letech, mu chce jeho žena vypravit pohřební průvod z jejich bývalého hospodářství; tento akt je konfrontován se současně probíhajícím pohřbem okresního tajemníka kom. strany
PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU – reportážní próza o autorčině pobytu v ruzyňské věznici, kde strávila rok kvůli údajné souvislosti se zadrženým francouzským kamiónem,který vezl do Prahy české knihy vydávané v zahraničí; jsou zde zachyceny příběhy spoluvězeňkyň, popsány poměry v této věznici, vztahy uvnitř věznice; je zachycena snaha režimu jedince psychicky zdeptat