6) Národní obrození v české literatuře
6) Národní obrození v české literatuře
Vypracování:
Národní obrození probíhá v období 70. let 18. století–40. let 19. století. Bylo reakcí na dobu temna a znamenalo rozmach českého národa především v oblasti kulturní, ale také politické a hospodářské. Je označováno jako probuzení nebo vzkříšení národa. Jeho představitelé jsou proto někdy nazýváni buditeli nebo křísiteli.
V této době dochází k národně osvobozeneckému boji a snaze o národní a demokratické uvědomění lidu. Využívá revolučních nálad, které vyvrcholí v roce 1848. Formuje se novodobý český národ a kulturní život. Byla propagována myšlenka slovanské vzájemnosti. Rozvíjí se jazykověda, protože jazyk je základním znakem národa, a historie. Ta připomíná slavnou, zvláště pak husitskou, minulost našeho národa a snaží se posílit národní sebevědomí. Nositeli hnutí byla česká buržoazie a inteligence. Opírala se o venkovský lid, se kterým měla dočasně stejné zájmy. Hnutí tedy mělo demokratický charakter.
Pro národní obrození měl velký význam rok 1781, kdy bylo zrušeno nevolnictví a Josef II vydal Toleranční patent. Ten zaručoval svobodu vyznání. Roku 1848 byla zrušena robota. Vliv mělo také osvícenství, které kladlo důraz na rozum, a různé reformy, jako např. zavedení povinné školní docházky. Bylo urychleno také rozkladem feudalismu a nástupem kapitalismu.
Národní obrození mělo tři fáze.
1. fáze – obranná – 70. léta 18. století–počátek 19. století
2. fáze – útočná – počátek 19. století–konec 20. let 19. století
3. fáze – vyvrcholení obrozeneckých snah – 30. léta 19. století–50. léta 19. století
Obranná fáze
Cílem je čelit germanizaci a zachránit a obnovit český jazyk. Vzorem je veleslavínská čeština. Mnoho pokusů a omylů, skepse a purismus. Zájem o českou kulturu a dějiny.
Jazykověda
Josef Dobrovský (1753–1829) – Narodil se v Ďarborách u Rábu. Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, tj. dnešní Havlíčkův Brod, poté v Klatovech a dále filozofii a teologii v Praze. Stal se vychovatelem a věnoval se vědecké práci. Podnikl studijní cesty do Švédska a Ruska. Často cestoval také do Vídně. Zakladatel bohemistiky a slavistiky. Psal německy a latinsky. Odhalil rukopisy Zelenohorský a Královédvorský jako falzifikáty. Pochován je na Ústředním hřbitově v Brně.
Podrobná mluvnice češtiny – První vědecká mluvnice. Navazuje na češtinu Kralické bible. Byl skeptický k znovuzrození češtiny jako spisovného jazyka, ale snaží se o kodifikaci češtiny. Ustálil zde jazykovou normu a navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu, která platí dodnes.
Německo-český slovník – Dvoudílný. Jen německo-český.
Dějiny české řeči a literatury – Oslava českého jazyka veleslavínské doby. Popisuje dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury. Přísně kritické k faktům.
Základy jazyka staroslověnského – Latinsky. První vědecká mluvnice staroslověnštiny. Poukazuje na společný jazyk slovanů.
Počátky novočeského básnictví
Václav Thám – Básně v řeči vázané – Almanach. Obsahuje původní tvorbu i překlady. Ovlivněno Anakreónem.
almanach – Sborník básní.
Antonín Jaroslav Puchmajer – Sestavil pět almanachů a psal ódy.
Sebrání básní a zpěvů – Almanach s převahou vlastní tvorby.