15. ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

Odraz 1. světové války v literatuře

Reakce literatury na 1. světovou válku šla v podstatě dvojím směrem: Převážná část poválečné tvorby pojímala válku jako nesmyslné vraždění, jako odlidštění člověka. Druhý proud tvoří legionářská próza.
K prvnímu proudu se řadí např. díla Fráni Šrámka (některé básně ve sbírce Splav, povídková kniha Žasnoucí voják, román Tělo, hra Hagenbek ), Jana Weisse (román Barák smrti) a jiných autorů, která zároveň tíhnou k expresionistickému vypravěčskému podání a k psychologické analýze jedince v nenormálních situacích válečných hrůz.

Legionářská próza
Část literární tvorby byla inspirovaná bojem a osudy legionářů v Rusku, hledala a nalézala smysl války v cestě za národním osvobozením. Byla k tomu podnícena i oficiálním pojetím národního odboje jako akce především zahraniční emigrace (T. G. Masaryk) a účastí legií na válečné frontě.

Rudolf Medek (1890 – 1940)
Pětidílný románový cyklus Anabáze (1927) napsal ve smyslu konzervativního nacionalismu a protibolševického postoje. Omezil se na tradiční způsob kronikářského líčení válečných událostí v Rusku, zejména bojů československých legionářů na straně protibolševických sil.
Drama Plukovník Švec (1928) líčí podle skutečnosti sebevraždu legionářského plukovníka, který chtěl tímto varovným činem zabránit rozkladu bojové morálky, na kterou působila bolševická agitace.
Báseň Zborov je oslavou hrdinství českých a slovenských vojáků v protirakouském bojovém vystoupení v roce 1917.

Josef Kopta (1894 – 1962)
Románová trilogie Třetí rota: Hrdiny tohoto románu charakterizuje bojové nadšení ve jménu společné myšlenky národního osvobození, zobrazuje zánik carismu a občanskou válku v Rusku. Autor také zobrazil život prostých vojáků, vnitřní diferenciaci a rozpory v legiích. Dílo je napsáno z pohledu levice.

František Langer (1888 – 1965)
dramatik a prozaik, těžiště jeho tvorby je v dramatu; lékař čs. legií v Rusku
Povídková kniha Železný vlk a drama Jízdní hlídka vycházejí z autentických zážitků. Jízdní hlídka vypráví o skupině legionářů obležené ruskými bolševiky.

Jaroslav Kratochvíl (1885 – 1945)
Za 1. světové války jako voják rakouské armády padl do ruského zajetí. Později se stal důstojníkem legií. Byl internován za to, že odmítl bojovat proti revolučním oddílům Rudé armády. Ve 20. a 30. letech vystupoval jako levicový publicista. Zahynul v Terezíně.
Nedokončený dvoudílný román Prameny patří k základním dílům socialistického realismu, zřetelně straní levici. Děj románu se odehrává v Rusku bezprostředně před VŘSR. Líčí a zpracovává zážitky z legií. Probíhá zde složitý proces politického uvědomování, tříbení charakterů českých vojáků v zajateckých táborech a legionářském vojsku.

Satirický pohled na válku
Několik satiricky laděných děl české prózy sledovalo ne historické události války, ale člověka v ní a základní otázky lidského života, na které si právě ve válce musel hledat odpověď