Marie Pujmanová (1893–1958)

Marie Pujmanová (1893–1958
Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti

Vladislav Vančura (1891 – 1942)
dramatik, prozaik, filmový režisér. Původním povoláním lékař.
jeho próza vychází z experimentálního a expresivního pojetí, hledání nových forem, archaismy
popraven gestapem po atentátu na R. Heydricha
Román Pole orná a válečná (1925):
František Řeka, zemědělský dělník na šlechtickém velkostatku, člověk mdlého rozumu, skutečný debil podle lékařských měřítek a nadto vrah, jehož zločin však nebyl nikdy odhalen, se jako vozataj ocitne na frontě a teprve tady poprvé má dojem, že se vyrovná všem lidem kolem sebe. Získá uniformu s lesklými knoflíky, nikdo se mu neposmívá, pořád se něco zajímavého děje, od ostatních se liší snad jenom tím, jak je spokojen a jak se mu válka líbí. Nakonec je zabit, jeho ostatky nemohou být identifikovány a jsou s vojenskými poctami pohřbeny do hrobu neznámého vojína, ke kterému chodí vzdávat čest padlým ti, kdo válečné peklo přežili.
Román Pekař Jan Marhoul (1924)
Příběh o pekaři, který byl dobrotivý, hodný, pracovitý, důvěřivý.
Dával lidem na dluh, půjčoval peníze, nakonec kvůli tomu zchudl, román o tom, že takovýto člověk se do dnešního světa prostě nehodí – vliv proletářského umění
Román Rozmarné léto (1926)
Stereotyp malého lázeňského městečka Krokových Varů je narušen příjezdem kouzelníka Arnoštka a jeho krásné provazolezkyně Anny. Na tuto dívku se marně snaží upoutat svou pozornost tři starší pánové, přátelé – plavčík a majitel lázní Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo. Manželka majitele lázní se zamiluje do kouzelníka a na chvíli se k němu nastěhuje, vystřízlivění nastává až po odjezdu komediantů. Odkryta omezenost maloměsta vliv poetismu
Román Markéta Lazarová (1931)
básnická próza je umístěna do mladoboleslavského kraje, do doby loupežnického středověku. Tento tragický příběh vypráví o nenávisti 2 rodin loupeživých rytířů, mezi nimi dochází k roztržce v době štvanic vojáků na loupežníky. Markéta, dcera Lazara z Obřiště otcem zaslíbena Bohu se zamilovala do Mikoláše z rodiny Kozlíka z tvrze roháčku. Druhá dvojice tvoří hraběcí syn Kristián zajatý Kozlíkem a jeho dcera Alexandra. Ta zabije Kristiána v domnění, že ji nemiluje. V bojí je popraven Kozlík i Mikoláš. Tento příběh je přes toto všechno zobrazen jako překrásný, protože je láská je silnější než nenávist a smrt, obě dívky čekají dítě. Je použil poetismus, vulgarismy, lidový jazyk, autor použil renesanční typy lidí promlouvá k sobě.