Konference literárních kritiků

1961: Konference literárních kritiků
Štol odsuzuje revizionistické tendence (snaha upírat dělnické třídě právo zasahovat
do kulturního vývoje)
1963: Kafkovská konference s mezinárodní účastí
důraz na nezbytnost svobody každého umělce, jeho právo na experiment
ref. Goldstücker, vydán sborník K.F.
1967: 4.sjezd SČS
řada vystoupení s otevřenou kritikou vývoje a řízení společnosti (Klíma, Kliment,
Vaculík, Goldstücker, M. Kundera)
proti nim: J.Hájek, Pilař, Skála, Pludek
za ÚV KSČ Hendrych, smířlivý tón K.Bednář, V.Závada

Časopisy:
Literární noviny: od r.1952 (2/68 – 8/68 Literární listy, 11/68 – 5/69 Listy)
– kolem se shromáždila základní skupina, tzv. Generace 60.let: Klíma,
M.Jugmann, A.Brousek, L.Vaculík, M.Šulc, Z.Pochop, A.J.Liehm,
– S.Machonin, Chudožilov, Hamzík, I. Fleischmann
– v roce 1968 tu delší dobu pracovali: P.Pithart, K.Sidon, Zd.Pinc, J.Lederer,
E.Kriseová, L.Dobrovský
– časopis měl široký kulturní dosah
– razil reformní pojetí

Světová literatura: od r. 1956
– vystřídala se řada spolupracovníků
– recenze, překlady
– šefr. byl i Škvorecký

Host do domu: od r. 1954
– brněnský měsíčník
– kolem se vytváří skupina hlavně moravských autorů
– má vyhraněný profil
– básníci: Ludvík Kundera, Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, Milan Uhde
– prozaici: Jan Trefulka, Jaromír Tomeček
z méně známých Pavel Švanda (prozaik křesť.zaměření), Oleg Sus (liter.
vědec, kritik)

Plamen: od r.1959
– vedoucí redakcí Jiří Hájek
– mírněni inklinovali k reformám
– prošel mnoha reformami díky pružnému charakteru šéfredaktora
– významná úloha: v pol. 60.let publikovali významní autoři, i jinak politicky
orientovaní (L.Hekdánek)