Josef HORA

– Josef HORA : MÁCHOVSKÉ VARIACE – sbírka napsaná k 100. výročí Máje (plný život X lidská pomíjivost, jas X tma, vzdor X touha po klidu) DOMOV, JAN HOUSLISTA (básnické sbírky, které měly povzbudit národ v době okupace)
– Jaroslav SEIFERT : JABLKO Z KLÍNA, ZHASNĚTE SVĚTLA, VĚJÍŘ BOŽENY NĚMCOVÉ – návrat k trvalým hodnotám, melancholie a občasná resignace, vzpomínky na dětství, opěvování české přírody
– František HALAS : DOKOŘÁN, TORZO NADĚJE – boj proti zlu
– Vladimír HOLAN: HAVRANÍM BRKEM – obsahuje báseň „Září 1938“ obraz mobilizace
– Vítězslav NEZVAL : MATKA NADĚJE – úzkost o matčin život (matka = symbol statečnosti a naděje)
5 MINUT ZA MĚSTEM
– Jiří ORTEN : CESTA K MRAZU – pocity strachu a samoty, životní absurdita (vliv nástupu fašismu)
– Vilém ZÁVADA : POVSTÁNÍ Z MRTVÝCH – z období protektorátu, popisuje odraz války v psychice člověka
–
– Jan DRDA: NĚMÁ BARIKÁDA – soubor příběhů, heroizovala postoje Čechů za okupace i za pražského povstání (povídka „Vyšší princip“ – profesor latiny na gymnáziu, vše hodnotí podle přísných morálních zásad, domnívá se, že je budou dodržovat i Němci, tři jeho studenti jsou v době heydrichiády odsouzeni na smrt jen proto, že počmárali fotku Heydricha v novinách. Profesor navštíví velitele města, Němce, ten mu slíbí, že hochy propustí. Svůj slib ale nedodrží, kluci jsou popraveni. Ředitel gymnázia chce po profesorovi, aby jejich popravu nějak „vhodně“ třídě vysvětlil („Je nutné být loajální, je těžká doba.“). Profesor tváří tvář třídě nedokáže lhát a prohlásí : „Také já schvaluji atentát na Heydricha. Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranovi není zločin.“ Třída mlčky vstane ,a tak vyjádří svému učiteli podporu.
– Karel PTÁČNÍK: ROČNÍK 21 – o totálním nasazení v Německu, tříbení charakterů při nebezpečí
– Jiří WEIL : ŽIVOT S HVĚZDOU – utrpení Židů za války
– Jaroslav SEIFERT: PŘILBA HLÍNY – protiválečné. 60. – 80. léta: motivy lásky (žena = symbol života), ale i smrti (smrtí prověřuje životní hodnoty), hledání smyslu života. Místo pravidelného verše a písňové formy rytmizovaná próza, uvolněný nerýmovaný verš.
– Vladimír HOLAN: RUDOARMEJCI – portréty ruských vojáků; je to jeden ze 4 svazků díla „Dokument“
(zbylé svazky se jmenují : DÍK SOVĚTSKÉMU SVAZU – střet zla a krutosti války, PANYCHIDA – polemika s Bohem, kdy Bůh je nečinný vůči válce, TOBĚ – útočné glosy dobových událostí)
– Julius FUČÍK: REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE – napsány ve vězení a propašovány ven
Josef ŠKVORECKÝ: ZBABĚLCI – osudy Dannyho Smiřického z českého maloměsta v posledních válečných dnech
– Ladislav FUKS : PAN THEODOR MUNDSTOCK – o osudu a vnitřním životě pražského Žida za války
– Jan OTČENÁŠEK: ROMEO, JULIE A TMA – novela, KULHAVÝ ORFEUS
– Arnošt LUSTIG: MODLITBA PRO K. HOROWITZOVOU – poznamenaná autorovými zážitky z 2. světové války
– Ota PAVEL: SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ – povídková kniha, autobiografické povídky, hrdiny jsou členové jeho rodiny (hl. táta) a přátelé, zfilmované
– Bohumil HRABAL: OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY – realistické téma z okupace, zfilmované
– Ladislav GROSMAN : OBCHOD NA KORZE – filmové zpracování oceněno Oscarem (Stará Židovka musí svůj obchod svěřit pověřenému zástupci, svému prodavači. Nechápe dobu, její prodavač se ujme svého úkolu, ale je mu stařeny líto, a proto jí nic neřekne, před ní nechává vše při starém, poslouchá ji, ale navenek vystupuje jako majitel obchodu. Nakonec má stařena odejít do koncentráku, nechápe to, odmítá odejít. Prodavač ji nutí, aby se schovala, chce ji zachránit, ale při zápase s ní, ji nechtěně zabije. Drama konfliktu touhy po moci a majetku, strachu X čisté svědomí, morální zásady)
– V. KÖRNER: ZÁNIK SAMOTY BERHOF – novela (téma německých „wervolfů“, kteří na útěku vraždí a loupí)