HUSITA NA BALTU

– HUSITA NA BALTU – jeho 1. báseň vyšla v almanachu Ruch (1868) historická epika
– ADAMITÉ – první rozsáhlejší skladba epopej námět z české minulosti o konci náboženské sekty, kterou nechal Žižka vyhubit
– EVROPA – alegorická báseň Evropa = symbolické jméno lodi na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové (revolucionáři)
– SLAVIE – podoba s Evropou smír zástupců národů na lodi
– VE STÍNU LÍPY – oslava českého kraje, rodné země; 7 veršovaných příběhů, které si vyprávějí sousedé pod košatou lípou – idylický epos: klidný venkovský život bez rozporů, přírodní prostota
– LEŠETINSKÝ KOVÁŘ – příběh venkovského kováře Václava a dcery Lidunky, kteří brání svůj majetek proti německému kapitálu, vyvolají vzpouru, je potlačena a kovář umírá, kovárnu však získává jeho dcera. Problém není v chudobě a bohatství, ale v tom, že na jedné straně stojí Češi a na druhé Němci
– HANUMAN – Hanuman je postava krále opic v indickém eposu Rámajáma – opičák z cirkusu, kterého lidé vycvičili tak, aby se choval jako oni. Podaří se mu uprchnout do pralesa, kde zavádí nové způsoby, na které opice nejsou zvyklé. Opice, která se chová jako člověk je trapná a směšná. Hanuman má představovat ve skutečnosti Lumírovce, kteří se snaží zavádět různé reformy
lyrika
– JITŘNÍ PÍSNĚ – báseň „Dosti nás“ – výzva k národnímu sebevědomí, boj proti malověrnosti, vliv slavné české minulosti; „sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru …“

– PÍSNĚ OTROKA – vrchol politické lyriky; obraz otroka = symbol nesvobodného člověka, národa i básníka; alegorická forma; rétorický, patetický verš, přirovnání, refrén, apostrofy, metafory tři oddíly: lyrické verše – vzpomínky na dávnověk, epické jádro – láska otroka k otrokyni, vrchol a závěr – básníkova vize budoucnosti

 próza
– satiry tzv. „broučkiády“
– PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE – inspirace u Verna na měsíci žijí lidé, kteří nechodí na pivo, ale holdují umění. Nejedí, stačí jim vůně a rosa květů, unášeni poezií a uměním pan Brouček má přízemní zájmy, neschopný se povznést k umění
– NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁT DO 15. STOLETÍ – ostrá kritika českého maloměšťáctví, zvláště staročechů; komický hrdina, pražský zámožný měšťan pan Matěj Brouček se ve snu ocitl uprostřed husitské Prahy. Prchal z bitvy na Vítkově. Jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství, falešné vlastenectví X statečnost a odhodlání husitů (Janek od Zvonu) Brouček zradí vlast a říká, že sem nepatří, že je z XIX století a Žižka mu na to odpoví: „…toho bohdá nebude, abychom měli takovéto potomky…“